Moravská Znojmo Uherské Hradiště

trasu si rozdělte na etapy enjoy :)

Moravská vinná stezka je páteří sítě regionálních cyklistických tras procházejících krajinou jihovýchodní Moravy. Vinařská magistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování regionem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezkaprochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky kraje.

V Jevišovce, kolonizační osadě založené ve 13. století na soutoku Jevišovky s Dyjí, vstupuje trasa Moravské vinné společně s Greenways Praha–Vídeň do Mikulovské vinařské oblasti. Rozlohou vinic je největší moravskou vinařskou oblastí s nejrozsáhlejšími komplexy vinic. Počátky vinařství v kraji pod Pálavou se počítají již od doby pobytu římských legií. Především bílá vína z okolí Pálavy vynikají mimořádnou jakostí, odrůdovým charakterem a širokou škálou chutí. Typickými odrůdami pro Mikulovsko jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Rulandské bílé.

Jevišovka, po staletí těžce zkoušená osada, je dnes upravenou a pohostinnou obcí a začátkem úseku, který potěší především milovníky přírody, architektury a dalekých výhledů. Po silnicích III. třídy, účelových komunikacích s asfaltovým povrchem i prašných polních cestách ubírá se perfektně značená Moravská vinná k Mikulovu. Drnholec a Novosedly, dvě z největších vinařských obcí na Moravě, nabízí nejen přehlídku sklepních staveb v jejich pestrosti a bohatosti, ale i ojedinělou ukázku vývoje venkovské církevní architektury od doby románské po baroko. Za Drnholcem a mostem přes Dyji, odbočuje trasa do Novosedel. K páteřní stezce se připojí zeleně značený okruh Mikulovské vinařské stezky a v obci samotné cyklistický okruh Stará hora. Na jeho počátku rámují vysoké kamenné sloupy vstup k vinařské naučná stezka Stará hora, která je součástí cyklistického okruhu, jehož trasa měří 37 km a začíná v Mikulově.

Vinařský okruh Stará hora vede přes Bavory, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí do vinic na Staré hoře u Novosedel. Ve vinicích je umístěno jedenáct panelů, které informují o historii i současnosti pěstování révy v obci Novosedly, odrůdové skladbě ve zdejších vinicích, o vinařství, vinařském zákoně i správné degustaci vína. Získané znalosti si můžete ihned ověřit v praxi. Vinařské firmy Marcinčák a Kovacs z Novosedel patří k nejvyhlášenějším v oblasti. Dále na jih, až k česko-rakouské hranici, pokračuje stezka do Nového Přerova. Z osady, která ještě nedávno oddělovala dva světy a dnes je mekkou cyklistiky stoupá trasa k Přerovskému vrchu. Vede po kvalitní asfaltové komunikaci s výhledem na vinice, jejichž úpatí zdobí originální, neokázalá a stylová průčelí sklepů ze 30. let minulého století. Daleké výhledy z Přerovského kopce záhy vystřídá stinná lesní cesta vedoucí na okraj Dobrého Pole. Povrch následujícího úseku, sedm kilometrů dlouhé cesty do Mikulova patří k nejhorším na trase. Bahnitá nebo prašná polní cesta, nerovné panely, zbytky asfaltu plné výmolů. Na konci však pohled na úchvatné panorama města hýčkaného sluncem na jižním svahu pálavských kopců. Starobylý Mikulov s jedinečnou atmosférou historické mozaiky je nejen křižovatkou kultur, ale i městem vína. Ideální přírodní podmínky na úbočích nad městem, výborné viniční polohy v jeho bezprostřední blízkosti a zkušenosti desítek vinařských generací dávají zde vína s vynikající pověstí.

S Mikulovem za zády, po klidné silnici III. třídy stoupá trasa Moravské vinné ke Klentnici. Než cestouPavlovskými vrchy vystoupá do výšky 350 m n/m. mine vápencový útes Kočičí skálu, nabídne výhled na masív Stolové hory se zříceninou Sirotčího hrádku, Děvín i Děvičky. Z nejvyššího bodu před Klentnicí pak klesá doPavlova, barokní vinařské vesnice na břehu Novomlýnských nádrží. Voda spojuje i posledními dvě osady vinařské magistrály na Mikulovsku. Dolní Věstonice s archeologickou expozicí proslavil v minulosti nejen nález korpulentní Venuše, ale i rozvinuté vinařství habánských osadníků, do Strachotína stezku přivádí most mezi Dolní a Střední nádrží vodního díla. Za strachotínskou sklepní kolonií přichází romantický úsek remízkem podél rybníka a mírné stoupání do Pouzdřan, které nabízí vlakové spojení do Brna i Břeclavi.
http://www.stezky.cz/Moravske-vinarske-stezky/Moravska-vinna-Mikulovska.aspx
Moravská vinná stezka je páteří sítě regionálních cyklistických tras procházejících krajinou jihovýchodní Moravy. Vinařská magistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování regionem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezkaprochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky kraje.

Poslední osadou na trase, která je součástí Mikulovské vinařské oblasti jsou Pouzdřany, vinařská obec, kterou v minulosti proslavila výroba slámových vín. Její náves zdobí architektonicky zajímavý gotický farní kostel sv. Mikuláše a renesanční svobodný dvůr z počátku 16. století. Pokračování trasy po silnici z Pouzdřan do Popic zaujme výhledem na národní přírodní památku - Pouzdřanskou step. U obecního úřadu v Popicích odbočí stezka do terénu a nově vyznačeným úsekem stoupá vinicemi firmy Sonberk na vrch Žebrák.

Dříve než dosáhnete místa dalekých výhledů, zastavte se na prohlídku a dvě deci ve vinařství Sonberk. Elegantní sídlo firmy uprostřed vinic je ukázkou moderní vinařské architektury, unikátní technologie ajedinečných bílých vín. Terasa vinařství nabízí impozantní výhled na novomlýnské nádrže se siluetou dominant Pavlovských vrchů připomínající atmosférou obrazů Antonína Vojtka. Po krátké cestě ve společnosti modře značené Velkopavlovické vinařské klesá trasa stezky do Hustopečí a vstupuje do vinařské oblasti, kterou charakterizuje vyšší zastoupení a výborná kvalita červených vín. Středověká bašta moravského vinařství se chlubí několika cennými historickými památkami a čilou vinařskou turistikou. Jejím centrem je Stálá vinařská expozice v renesančním domě U Synků, kde se dozvíte vše o pěstování révy vinné i výrobě vína. Rozhodnete-li se pro degustaci, můžete si vybrat ze čtyřiceti vzorků vinařů a vinařských firem podoblasti. Koštování ve společnosti správce expozice pana Sedláčka je mimořádným vinařským i lidským zážitkem. V domě U Synků sídlí i městské informační středisko, muzeum a galerie.

Podjezdem dálnice nad Hustopečemi a v její blízkosti pokračuje trasa směrem na východ polní cestou doStaroviček. Ve středu obce se po místní komunikaci vrací podjezdem na levou stranu dálnice, odkud vinicemi a sady dospěje do Velkých Pavlovic. V srdci podoblasti vstupuje trasa stezky do folklórní oblasti Hanáckého Slovácka, první národopisně vyhraněné oblasti od začátku Moravské vinné ve Znojmě.

Úctu k odkazu předků prokazují Hanáčtí Slováci udržováním tradic a zvyků, jejichž vyjádřením je i slavnostní kroj, který se obléká na velké svátky, jako jsou hody, vinobraní a Boží tělo. Centrální Velkopavlovicko je oblasti znamenitých a pohostinných vinařů. Chcete-li poznat veselé a družné lidi, staleté podzemní chodby anejlepší červená vína na Moravě, využijete nabídky některého ubytování ve městě. Podvečerní prohlídka města bude pro vás odpočinkem po cestě i příležitostí poznat zlatý kříž velkopavlovického vinařství.

Z Velkých Pavlovic míří trasa po silnici přes Horní Bojanovice a Němčičky do Bořetic. Vlní se kopcovitou krajinou, táhlá stoupání střídají krátké a prudké sjezdy. Poslední osada úseku vítá cyklisty vinařskou recesí.Svobodná spolková republika Kraví hora na břehu říčky Trkmanky je nejen pohlednou vinařskou vesničkou, ale i samostatnou republikou s vlastní ústavou, vládou, prezidentem a měnou zvanou kravihorec. Pohled od kravihorského ministerstva „financí, pošt, šeptandy a spojů různých“ naznačuje pokračování trasy Moravské vinné - stoupá po silnici do Vrbice. Středověká strážní osada je dnes vyspělou vinařskou obcí, sklepy vybudované v sedmi patrech pod sebou ve sklepencové skále Stráž ukrývají vína mimořádné kvality. Následuje sjezd mezi vinohrady do Kobylí a cesta bezlesou krajinou přes Brumovice a Morkůvky do Klobouk. Na vrcholu stoupání, těsně před vjezdem do města můžete odbočit k rekonstruovanému větrnému mlýnu, který stojí na místě posledního z klobouckých větřáků, jako připomínka časů, kdy na jižním svahu Klobouk fungovalo několik větrných mlýnů.

Závěrečný úsek do centra národopisné oblasti „Kraj beze stínu“ ozdobí vyhlídka na přírodní památku Louky pod Kumstátem a vjezd do města samotného odbočka k místní malovinařské sklepní kolonii. Z Krumvířesměřuje trasa páteřní stezky rychlým silničním úsekem na Slovácko.

Zveme vás na vinařské stezky na Velkopavlovicko
http://www.stezky.cz/Moravske-vinarske-stezky/Moravska-vinna-Velkopavlovicka.aspx
Moravská vinná stezka je páteří sítě regionálních cyklistických tras procházejících krajinou jihovýchodní Moravy. Vinařská magistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování regionem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezkaprochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky kraje.

Na Slovácko a do stejnojmenné vinařské podoblasti vstupuje páteřní Moravská vinná stezka v Terezíně. Upravenou osadu, která získala titul jihomoravská vesnice roku 2007, zdobí vinařský areál Búdy, místo konání vyhlášených otevřených sklepů. Krajem T. G. Masaryka vede úsek stezky z Čejče do Čejkovic. Připomínkou několikaletého pobytu prezidenta-osvoboditele je stejnojmenná cesta i pamětní desky v obou obcích. Za Čejčem pokračuje Moravská vinná mírným stoupáním po silnici směrem na Čejkovice. V polovině cesty odbočí do terénu a začíná desetikilometrový úsek do Starého Poddvorova, který patří k nejpůvabnějším na celé trase.

Většinou nezpevněný povrch stezky kopíruje členitý reliéf krajiny, parádní výhledy do údolí střídá pohodová jízda na úpatí polí a vinic. Pestrost povrchů trasy a proměnlivost krajiny charakterizují úsek, který je hustě protkaný sítí místních okruhů vinařských stezek. Nad Starým Poddvorovem odbočí Moravská vinná k lesu, v jehož stínu se ubírá v souběhu s dálkovou cyklotrasou č. 412 Břeclav – Hradec Králové. Za mokra obtížně sjízdnou cestu lesem vystřídá nad Mutěnicemi sjezd do obce, která je baštou vinařství na Slovácku. Vinařský areál Pod búdama charakterizují rostlinné a figurální motivy na žúdrech a průčelí sklepů. Na červenohnědém podkladu je v omítce vyškrabal místní lidový umělec Ján Lacko. Následujících rychlých deset kilometrů přesDubňany do Ratíškovic vede sice po silnici, nabízí však pestrou ukázku drobných sakrálních památek a rozhodně nenudí. Návěstí páteřní stezky za Ratíškovicemi upozorňuje na zajímavý projekt „Na kole po kolejích ke Kanálu“, který můžete navštívit, odbočíte-li doprava a vydáte se podél bývalé Baťovy železniční trati.

Členitého reliéfu krajiny a husté sítě zpevněných polních cest a cyklostezek využívá trasa Moravské vinné na své pouti národopisnou oblastí Kyjovského Dolňácka. V první části úseku najdete na pětníku tři významné sklepní kolonie, které jsou ukázkou typických sklepních staveb v regionu. Ratíškovický Slavín mezi vinohrady pod kopcem Náklo stejně jako vacenovické Žlébky patří k nejmladší vinařským areálům na Moravě. Oslovte některého z přítomných hospodářů a nechte se pozvat na deci milerky či osvěžující veltlíny. Každý vinař se rád pochlubí hloubkou svého podzemí i rodinnou vinařskou tradicí. Legendární milotické Šidleny, ke kterým vás ze středu obce přivede Mutěnická vinařská stezka, pamatují vepřovicové domečky s doškovými střechami nad kvelbenými sklepy. Dnešní Šidleny už nejsou malebnou starosvětskou vinařskou kolonií. Krásný výhled, pohostinnost zdejších vinařů a chuťová pestrost milotických vín je zdobí stejně jako před lety. Pobyt v Miloticích byste však neměli ukončit návštěvou Šidlen. V katastru obce se nacházejí přírodní rezervace Horky a Písečný rybník, k pozoruhodným ukázkám venkovského baroka patří kostel Všech svatých a zámek. Přehlídku sklepních staveb, které tvoří samostatné osady na úpatí viničních tratí, završují skoronické búdy a rozlehlá kolonie na okraji dubohabřiny Chrást nedaleko Vlkoše. Kromě možnosti odpočinku a občerstvení nabízí všechny zmíněné zastávky panelovou interpretaci místního kulturní dědictví a informace o ubytovacích a stravovacích možnostech pro cyklisty.

Následujících patnáct kilometrů do Bzence vede převážně po cyklostezkách a nabízí několik nevšedních vinařských zážitků i jedinečných ukázek historické architektury. Renesanční radnice a muzeum v Kyjově, který je kulturním a společenským centrem regionu, jsou ojedinělými stavbami na Slovácku. Kostel sv. Václava v sousedním Kostelci s románskými základy je pohledovou dominantou Kyjovska a cennou sakrální památkou.

Vlkošská sklepní kolonie pod viniční horou Achtele zaujme svou nepřehlednou rozlehlostí i několika cennými památkami dávné sklepní architektury. Sousední Vracov je dávná zemědělská osada a kořeny vinařství zde sahají až do doby předhusitské. Výjimečné postavení mezi sklepy, které zde patří vždy několika majitelům, másklep č. 15 v Barákách - legendární Parlament. Bez povšimnutí by jste ve Vracově neměli minout farní kostel sv. Vavřince, ojedinělou stavbu burgundsko-cisterciácké gotiky. Stoupání sklepní uličkou Na jamech přechází za městem v terénní úsek mezi poli a vinicemi, následná silniční odbočka doprava napoví, že společný úsekMoravské vinné a Bzenecké vinařské stezky nás přivede do města s bohatou historií a tisiciletou lípou, která dala jméno proslavené Bzenecké lipce, vínu Ryzlinku rýnského sklizeného z nejlepších tratí města a okolí. K novogotickému zámku na okraji Bzence, kde se proslavené víno ve 30. letech minulého století zrodilo, přiléhá terasovitá zahrada a park s památeční lípou, jejíž stáří se odhaduje na 900 let. Kostel sv. Jana Křtitele z počátku 18. století má umělecky hodnotný barokní interiér. Židovský hřbitov je středověkého původu, nejstarší dochované náhrobky jsou z konce 17. století. Společně s nejkratší vinařskou stezkou pokračuje vinařská magistrála ze Bzence místní částí Olšovec a po překonání písčitého úseku do Hrubého háje stoupá vinicemi nad Domanín. Při průjezdu obcí zaujme barokní zemědělský dvůr vpravo do stezky a kostela sv. Václava ve středu Domanína.

Za další obcí na trase Těmicemi odbočuje páteřní stezka přes Ořechov, vystoupá do Vážan a po klidně silnici spěje od Polešovic. Dominantní stavba Polešovic je barokní kostel sv. Petra a Pavla postavený v roce l735. Polešovice jsou významným centrem šlechtění révy vinné na Moravě. V roce 1881 pobýval v sousedníchTupesích básník Svatopluk Čech a v jeho pozůstalosti se zachovala vzpomínka na „polešovské víno lahodné“. O tom, že tato chvála polešovického vinařství neztratila nic ze své platnosti, se můžete přesvědčit v cihlové kolonii v blízkosti kostela zvané U sklepů. Druhá polešovická sklepní ulička vás přivede k táhlému stoupání do Tučap, které předznamenává profil závěrečného úseku trasy. Náročnější terén v podhůří Chřibů nabízí půvabné přírodní scenérie, cenné historické i architektonické památky i cestu kolébkou slovanského osídlení Moravy. Po sjezdu do Boršic pokračuje zpevněnou lesní cestou okrajem přírodního parku Stříbrnické paseky k vodní nádrži Smraďavka, které dal jméno nedaleký sirovodíkový pramen. Její vody můžete využít k osvěžení a krátkému odpočinku, čerstvé síly budete potřebovat - polovina z dvaceti kilometrů, které zbývají do cíle, vede kopcovitým terénem.

Ouverturou je krátké a strmé stoupání nad Buchlovice. Při sjezdu do obce nepřehlédněte zámek, architektonický skvost pozdní renesance ve stylu italských venkovských vil. Desetikilometrový úsek nahoru-dolů Podchřibím pokračuje stoupáním nad Břestek. V sousedních Tupesích doporučuji krátkou odbočku z trasy stezky. Dovede vás k expozici tupeské keramiky, která je umístěna v domě upraveném jako obydlí hrnčíře a vypovídá o způsobu života na Slovácku na přelomu 19. a 20. století. V souvislé venkovské zástavbě se mění Tupesy ve Zlechov, odkud zamíří Moravská vinná stezka polní cestou k staroslavnému Velehradu. Prohlídku baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje a nejvýznamnějšího moravského poutního místamůžete spojit s návštěvou nedalekého archeoskanzenu v Modré, který je ukázkou velkomoravského sídliště z 9. století. Památkami raného slovanského osídlení se pyšní i Staré Město, kudy Moravská vinná stezka dospěje ke svému cíli na břehu řeky Moravy v Uherském Hradišti. Návěstí s červeným sklepním žudrem zde zároveň označuje začátek trasy pro ty, kdo se vydávají vinorodou Moravou opačným směrem.
http://www.stezky.cz/Moravske-vinarske-stezky/Moravska-vinna-Slovacka.aspx