Industrial

Industrial v Brně

Pro:
Všechny věkové kategorie, kočárek (kolo, pěší)

Délka trasy:
6,4

Průběh trasy:
Vlhká - Cejl – Zábrdovická – Lazaretní – Svitavské nábřeží - Tkalcovská – Plynárenská – Špitálka – Křenová – Čechyňská – Mlýnská - Masná – Zvonařka – Ve Vaňkovce – Zvonařka – Trnitá – Rosická

Popis trasy:
Trasa procházky vede jižní částí Brna, představí zejména oblast bývalých textilních továren, díky kterým bylo Brno nazýváno moravským Manchestrem, dále pak opuštěná brněnská nádraží a železniční dráhy nebo třeba první brněnské elektrárny.

Zajímavosti na trase:
1. První brněnská elektrárna
Vlhká 5
Brněnské Mahenovo divadlo bylo první budovou svého typu na světě osvětlenou žárovkami. Vybudování elektroinstalace dle projektu T. A. Edisona v roce 1882 obsáhlo stavbu parní elektrárny na stejnosměrný proud. Sedm dynam o výkonu 81 kW osvětlilo divadlo i první brněnské ulice.

2. Textilní předměstí Cejl
Cejl
Původní předměstská osada Zeile (řádek) se s příchodem průmyslové revoluce stala tovární výspou Brna. Desítky textilních továren vznikaly po obou stranách Dolního Cejlu mezi historickým městem a řekou Svitavou prakticky po celé 19. století. Tisíce dělníků, kteří přišli do Brna pracovat, změnily tvář města. Brno se díky továrnám na Cejlu stalo Moravským Manchesterem – průmyslovým městem a centrem Moravy.
Přestože textilky byly časem přestavěny na obytné či kancelářské budovy, můžeme dodnes na Cejlu obdivovat paláce průmyslníků, zbytky provozů i pavlačové domy, ve kterých bydlely tisíce dělníků. Hluk strojů se zastavil, ale zvláštní život v divokém rytmu tovární čtvrti přetrvává dodnes.

3. Továrna Gustava Adolfa Schoellera
Cejl 48
Bývalá továrna na vlněné zboží bratrů Schoellerů.

4. Palác Gustava Adolfa Schoellera
Cejl 50
Jedinečnou ukázkou sídla majitele továrny je palác Gustava Adolfa Schoellera vystavěný roku 1868 podle návrhu Josefa Arnolda a Adolfa Loose staršího. Společně se svým bratrem Phillippem Wilhelmem se v roce 1819 přistěhovali bratři Schoellerové z Vídně do Brna, kde koupili továrnu Hopf a Bräunlich a založili jeden z prvních podniků zaměřených na výrobu látky na kalhoty a saka.

5. Nájemní a obchodní dům s pekárnou Dělpe
Cejl 83
Budova byla postavena v letech 1924 – 1926 pro dělnickou pekárnu, cukrárnu a perníkárnu Dělpe založenou v roce 1907.  Podnik patřil k největším a nejlépe vybaveným pekárnám na Moravě. Návrh budovy vypracovali František Václavek a Eduard Göttlicher.

6. Stanice Zábrdovice a Stará Tišnovka
Zábrdovická/Cejl

Bývalá stanice v brněnské čtvrti Zábrdovice byla otevřena 2. 7. 1885. Svůj provoz ukončila v roce 1962 spolu se Starou Tišnovkou, starou trasou spojující Brno s Tišnovem.
V roce 2014 zbyla ze stanice staniční budova a pláň po sneseném kolejišti vč. násypek pro vykládku uhlí z vozů na západní straně nádraží. Staniční budova je využívána jako administrativní budova přilehlých stavebnin. Stanice Brno-Zábrdovice byla v okamžiku zrušení „Staré Tišnovky“ nejsevernějším bodem Svitavské pobřežní dráhy.

7. Zbrojovka Brno
Lazaretní 5
Téměř sto let patřila Zbrojovka Brno k největším průmyslovým podnikům moravské metropole a jedné z největších strojíren seřazených v údolí řeky Svitavy. Vznikla v roce 1918 a její základ tvořily bývalé rakousko-uherské dělostřelecké dílny. Postupně se však oblast produkce podniku začala rozrůstat a v meziválečné době se zde vyráběly kromě zbraní i obráběcí stroje, průmyslové váhy, letecké motory, jízdní kola a psací stroje. Ve 30. letech tu vznikl i první československý automobil s pohonem předních kol Z4. Areál patří mezi nejhezčí památky industriální éry 20. století. Při své délce přes 700 m (a dalších cca 350 m motorárna na pravém břehu řeky) a šířce až 400 m patří mezi továrny, které by se po přestavbě mohly stát menší samostatnou čtvrtí. Bohužel není volně přístupný.

8. Svitavská pobřežní dráha
Svitavské nábřeží (cca Tkalcovská 12)

Na Starou Tišnovku navazuje v bývalém nákladišti Radlas za stejnojmennou ulicí městská vlečka, která od roku 1890 přivádí podél řeky nákladní vlaky do mnoha průmyslových podniků. Procházka po souběžné cyklostezce po pravém břehu Svitavy (vlak zde jezdí jednou denně) je lahůdkou pro milovníky industrie.

9. Druhá brněnská elektrárna
Plynárenská 30
Pouhých 14 let byla v provozu v pořadí druhá - městská parní elektrárna, vystavěná roku 1898 v areálu plynárny na Radlase. Elegantní budova ne nepodobná chrámu sloužila do roku 1912, kdy začala do Brna proudit elektřina z Oslavan. V současnosti slouží jako kancelářská budova.

10. Svitavský náhon
Špitálka 6
Brno bývalo opravdu protkáno mnoha vodními strouhami ze Svratky a Svitavy, nad kterými se tyčilo několik mlýnů. Dnes však existuje jediný pokroucený tok Svitavského náhonu, který protéká čtvrtí někdy v nadsázce nazývanou brněnské Benátky.
Ponorná řeka Ponávka, která se původně se Svitavským náhonem stékala, od roku 1993 odtéká tunelem za město, ale na Radlase, Špitálce, Vlhké či Škrobárenské ulici můžete přesto stále přecházet po mostcích a zkoumat zbytky nábřeží, které kdysi tvořilo jednu z nejromantičtějších částí města.

11. Mosilana a Vlněna
Křenová 19
V 50. letech byly všechny existující brněnské textilky sloučeny do národních podniků Vlněna a Mosilana, jež vytvořily zajímavé tovární komplexy. Zatímco Vlněna byla v roce 2016 zbourána, přístupný areál Mosilany nad Svitavským náhonem stále nabízí jedinečný průmyslový zážitek.
(Vlněna se nacházela mezi ulicemi Mlýnská, Přízova a Dornych. Zachován z ní byla správní budova a ředitelství Vlněny, Bochnerův palác z roku 1867, na ulici Dornych.)

12. Městská jatka a masná burza
Masná 7/Porážka 1
Soubor historizujících budov jatek, dobytčího trhu a stájí z let 1895–1909 na břehu Svitavy působí až pohádkově romantickým dojmem. Zaklenuté haly s dvojbarevným zdivem doplňuje působivá věž vodojemu, přes ulici (Masná 225) pak stojí funkcionalistická budova masné burzy z roku 1924.

13. Strojírna Wannieck
Ve Vaňkovce 2
Po textilnictví přišel do Brna strojírenský průmysl. Roku 1865 vzniká mezi horním a dolním nádražím továrna na parní stroje Wannieck, která funguje až do roku 1996. Také po uzavření má Vaňkovka štěstí - namísto demolice jsou nejlepší budovy zachovány jako součást nákupního centra a galerie.

14. Brno dolní nádraží
Rosická
V současnosti pouze nákladové nádraží umístěné v hůře dostupné oblasti na pomezí Heršpic a Komárova sloužilo v minulosti jak osobní dopravě, tak také jako depo a seřazovací stanice. Z dolního nádraží odbočují vlečky na výstaviště, do slévárny a na šrotiště.

Kontakty:
http://ticbrno.cz/cs/informacni-centra

Doprava:
Začátek trasy:
zastávka Koliště – bus 82, nebo Vlhká – tram 8, 9, 10, bus 31,33, 89, 96, 98
Konec trasy:
zastávka Hlavní nádraží – tramvaj 1, 2 ,4, 8, 9, 10, 12, bus 31, 33, 60, 67

Tip:
Pro romantické povahy doporučujeme procházku po Svitavském nábřeží.

Zdroj:
text a foto: Jiří Kalina