Funkcionalismus v Brně, Brno

Funkcionalismus v Brně

Pro:
Všechny věkové kategorie, kočárek (kolo,pěší)

Průběh trasy:
Nádražní – Masarykova - Jánská – Poštovská – Jánská - Kobližná – náměstí Svobody – Veselá - Dominikánské náměstí – Veselá – Česká – Solniční – Moravské náměstí – přes park - Rooseveltova - Jezuitská – Rooseveltova – Moravské náměstí - Kounicova –Tyršův sad - Botanická – Smetanova – Lidická - Lužánecká – Antonína Slavíka – Helfertova – Černopolní (nebo ze Smetanova – Lidická – Moravské náměstí (tram) – zast. Dětská nemocnice – Černopolní).

Délka trasy:
6,2 km
 
Popis trasy:
Procházka po nejzajímavějších funkcionalistických památkách Brna začíná nedaleko Hlavního nádraží městskými lázněmi a je zakončená slavnou vilou Tugendhat (pro prohlídku interiéru je třeba se objednat, vstup do zahrady je bez objednání, cena 50 Kč). Během trasy je možné vidět celou škálu staveb mnoha různorodých funkcí – např. pošta, obchodní dům, nemocnice, banka, hotel.

Zajímavosti na trase:
1. Městské lázně Kopečná
Nádražní 203/16
Architekt: Bohuslav Fuchs
Realizace: 1928
Na přelomu 19. a 20. století se díky novým vědeckým poznatkům zvyšovaly hygienické nároky a začalo se poukazovat na nevyhovující životní podmínky pracující vrstvy obyvatel měst. Po zřízení nové vodovodní sítě na počátku 20. století bylo rozhodnuto o přestavbě pumpy na lidové sprchové lázně s 32 horkými a 6 studenými sprchami. V letech 1927–28 byla tato starší budova přestavěna podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse na lázně vanové. Architekt navrhl jednoduchou budovu v podobě kvádru, který je korunován corbusierovským rámováním volného patra se střešní terasou.
Po zaplacení relativně nízkého vstupného se návštěvníci odebrali do prostorné čekárny a následně do lázní, kde se nacházelo dvacet samostatných kójí s vanou a příslušenstvím, oddělených od střední chodby částečně prosklenou stěnou. Hosté mohli využít i plochou střechu, která sloužila jako sluneční terasa. Budova se dodnes využívá jako lázně specializované na vodoléčebné koupele, nové požadavky na vybavení si však vyžádaly změny v interiérech.
zdroj: bam.brno.cz

2. Nádražní poštovní úřad
Nádražní 7
Architekt: Bohuslav Fuchs
Realizace: 1937–39
Budovu poštovního úřadu, jež je svou polohou a vybavením uzpůsoben potřebám vlakové přepravy poštovních zásilek, navrhl Bohuslav Fuchs ve spolupráci se statikem Boleslavem Bloudkem. Ten kvůli problematickému podloží projektoval dvoupatrový železobetonový suterén zajišťující pevné základy stavby. Vlastní budovu pošty nese lehká ocelová konstrukce, která umožňuje variabilitu vnitřních příček i snadné přemístění celé stavby. Fuchs totiž počítal, že v budoucnu bude realizován jeho návrh přesunu brněnského nádraží o půl kilometru jihozápadním směrem. Průčelí poštovního úřadu je výrazně horizontální se dvěma řadami pásových oken, jejichž pravidelnost narušuje segmentově prohnutá markýza nad vstupem. Interiéru hlavní přepážkové haly vévodí rámová nýtovaná konstrukce s visutou galerií prvního patra. Pošta je dodnes velmi autenticky dochována, včetně výtahu zv. paternoster a mosazných detailů přepážek.

3. Pojišťovna Reunione di Adriatica
Nádražní 595/4
Architekt: Karel Kotas
Realizace: 1937–1938
V Brně se první pobočka italské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà objevuje v roce 1906. Své reprezentativní sídlo si však společnost postavila teprve ve třicátých letech. Kromě úřadoven pojišťovny, které byly zřejmě umístěny do přízemí a prvního patra, se v objektu nacházely byty a komerční prostory. Na budově zaujme především její symetrické pojetí, monumentalita, výrazný sokl a kamenné obklady.
zdroj: bam.brno.cz

4. První moravská spořitelna
Jánská 4–10
Architekt: Josef Polášek, Otakar Oplatek, Heinrich Blum
Realizace: 1937–1939
Pro novostavbu moderního peněžní ústavu s obchodním partnerem a byty byli vybráni vítězové architektonické soutěže Otakar Oplatek a Josef Polášek a přizván Heinrich Blum. Jednoduché průčelí je sjednoceno světlým keramickým obkladem a dominuje mu křivka travertinem obloženého arkýře s pruhy pásových oken. Reprezentativní vstupní vestibul s černým a bílým mramorem uvádí návštěvníka přes prosklené dveře v lesklých chromovaných rámech do přepážkové haly. Ta je rozjasněna stropními světlíky a neonovými svítidly. Kruhová okna v galeriích a lesklé chromované zábradlí připomínají architekturu zaoceánských lodí, tzv. nautická symbolika byla typická pro funkcionalismus třicátých let. Bezpečné uložení vkladů zajišťovaly nejmodernějšími technologie -  železobetonové trezory vyztužené ocelí se zvláštním heslovým zámkem, mechanický alarm a signální zařízení či noční trezor. V budově s jedinečným, do velké míry dochovaným, funkčním a architektonickým vybavením, dodnes sídlí spořitelna.

5. Palác Alfa
Poštovská 657
Architekt: Bohuslav Fuchs
Realizace: 1937
Brněnský stavitel František Hrdina se rozhodl v roce 1930 koupit pozemky na ulici Poštovské, chátrající barokní šlechtické domy Mitrovských a barona von Freyenfelse strhnout a místo nich nechat postavit multifunkční komplex paláce Alfa.  Podle upraveného návrhu Bohuslava Fuchce vznikl velkolepý osmipatrový obytný dům s obchodní pasáží a kinem, který svojí pasáží navazuje na objekty orientované do náměstí Svobody. Z pasáže vede osm vchodů do zhruba 180 bytů různých velikostí vybavených ústředním topením a přístupných výtahy. V suterénu se původně nacházelo kino Alfa pro 800 diváků a taneční bar Metro-Hall. V mezipatře obchodní galerie byla umístěna prostorná kavárna, jejíž součástí měla být podle Fuchsova návrhu i kulečníková a šachová herna a klubovna. Konečné interiérové úpravy kina a kavárny jsou připisovány architektu Norbertu Trollerovi.

6. Obchodní dům firmy Baťa
Kobližná 24
Architekt: Vladimír Karfík
Realizace: 1930–1931
V polovině 20. let budovala prosperující obuvnická firma Tomáše Bati síť velkých obchodních domů. Autorem byl architekt Vladimír Karfík, který získal pracovní zkušenosti v ateliérech Le Corbusiera a u Franka Lloyda Wrighta v USA. Pro Brno plánovali s Baťou první středoevropský mrakodrap o dvaceti třech podlažích se štíhlou věží administrativního zázemí. Z původního záměru však zbylo pouhé torzo. Problémy nastaly s nestabilním podložím, kterému měla odolat rámová konstrukce na 245 desetimetrových pilotách. Stavbu kvůli charakteru nosných sloupů zastavil stavební úřad již v osmém podlaží. Zavěšená fasáda byla horizontálně členěna pásy zrcadlových oken a opaxitu kryjícího parapety se svítícími reklamami (v 60. letech nahrazena tzv. boletickými panely). Budova, vybavená dvěma rychlovýtahy, nabízela řadu služeb. Hlavním artiklem byly samozřejmě boty, ale byly zde opravny obuvi, pedikůra, správkárny punčochového zboží, a dokonce i prodejna pneu. V horních patrech se nacházely kanceláře a jídelna pro zaměstnance. 

7. Moravská Banka
náměstí Svobody 21
Architekt: Ernst Wiesner / Bohuslav Fuchs
Realizace: 1928–1930
Z vyzvané architektonické soutěže, vypsané Moravskou bankou, nevyšel jasný vítěz, osloveni však byli dva z účastníků - architekti Ernst Wiesner a Bohuslava Fuchs, aby společně vytvořili finální návrh moderního peněžního ústavu. Ten po svém dokončení vzbudil pozornost mezinárodního odborného publika. Dům je výjimečný konstrukcí uličních fasád, které jsou zavěšeny na předsazených stropních deskách se vtaženými nosnými pilíři železobetonového skeletu. Toto řešení umožnilo téměř absolutní prosklení fasád horizontálními okny a bílými opaxitovými parapetními deskami. Interiéru veřejných prostor dominuje carrarský mramor a chromované detaily. Ústřední přepážková hala je opatřena světlíkem přes dvě podlaží. Ačkoliv se původní mobiliář haly nedochoval, na rozdíl od zařízení ředitelské kanceláře, můžeme i tak obdivovat řadu původních architektonických detailů.

8. Palác Jalta
Dominikánské nám. 656/2
Architekt: Jaroslav Polívka
Realizace: 1928-1929
Tento pětipatrový bytový dům, původně pojmenovaný jako palác Moderna, s obchodní pasáží a suterénním kinem Bio Moderna byl postaven podle návrhu stavitele Jaroslava Polívky v roce 1929. Jedná se o dvojdílný celek tzv. polyfunkčního domu, zabírající severní stranu Dominikánského náměstí od nároží Panenské k nároží Veselé ulice. Dům měl dva suterény, z nichž v jednom byl kinosál biografu Moderna, v druhém restaurační provoz (později Městské jídelny). Přízemím budovy procházela živá obchodní pasáž, 1. a 2. patro mělo kancelářské, obchodní a výstavní místnosti, 3. a 4. patro pak místnosti ubytovací a obytné.
Zdroj: bam.brno.cz

9. Hotel Avion
Česká 20
Architekt: Bohuslav Fuchs
Realizace: 1926–1927
Na extrémně úzké, původně středověké parcele, byl roku 1927 otevřen hotel Avion. Ten se pro svou promyšlenou konstrukčně technologickou stránku a prostorové efekty stal ikonickou stavbou brněnské moderny a v šedesátých letech i národní kulturní památkou. Architekt Bohuslav Fuchs použil železobetonový skelet a nosné štítové zdi, které mu umožnily dominantní prosklení fasády. Prostor kavárny, situované do prvního a druhého patra byl členěn galeriemi a různými úrovněmi podlah i stropů. Denní světlo proudící velkými okny a luxferovými světlíky odrážela zrcadla na stěnách. V další pěti patrech se nacházelo padesát hotelových pokojů a byt se střešní terasou v nejvyšším patře využíval k bydlení majitel Miroslav Kostelecký. Původní vybavení hotelu bylo postupně devastováno a architektonický skvost čeká na svoji obnovu.

10. Zemanova kavárna
Jezuitská 6
Architekt: Bohuslav Fuchs
Realizace: 1925–1926
První stavbou čistě geometrických tvarů v Brně je kavárna, kterou pro Josefa Zemana navrhl roku 1925 architekt Bohuslav Fuchs. Bílé pravoúhlé linie stavby otevřel velkými okny v červených rámech. Ta se v letních měsících zasunovala do suterénu, čímž byl dokonale propojen interiér s exteriérem parku (O pět let později užil stejné řešení Mies van der Rohe ve vile Tugendhat). V roce 1964 byla kavárna, tehdy fungující jako mateřská škola, zbořena, ne však zapomenuta. Roku 1991 uspořádali mladí architekti happening, na němž kolíky a pásy vytyčili původní dispozici kavárny a nafouknutými balónky naznačili její objem. Umělecký počin vyprovokoval a dochovaná plánová i fotografická dokumentace umožnila postavení dokonalé repliky kavárny, znovuotevřené v den 100 výročí od narození Bohuslava Fuchse 24. března 1995.

11. Sokolovna a společenské centrum Stadion
Kounicova 20
Architekt: Miloš Laml
Realizace: 1928–1929
V roce 1922 byl v rámci oslav 60. výročí založení tělocvičného spolku Sokol slavnostně otevřen letní stadion v Kounicově ulici. O 6 let později se při něm rozhodla sokolská obec vybudovat novou budovu se sportovními i společenskými prostory. Původní návrh Jindřicha Kumpošta, který tělocvičnu a pavilon koncipoval jako dva samostatné objekty, převzal Miloš Laml. Ten oba provozy propojil jednopodlažní vstupní halou, jejíž monumentální portál s klenákem tvořil slavnostní bránu s vyhlídkou navazující na plochu venkovního hřiště. V levé části se nacházela tělocvična žen orientovaná velkými okny do ulice, na ni navazovala budova s tělocvičnou mužů. V pravé části areálu byly do dvou podlaží situovány prostory (ve své době největšího brněnského) koncertního a společenského sálu, kina a restaurace s rozsáhlou venkovní terasou.

12. Husův sbor církve československé
Botanická 590/1
Architekt: Jan Víšek
Realizace: 1927–1928
Demokratické zřízení Československa přineslo také náboženskou svobodu. Zakládána či znovuobnovována byla řada církví, mezi nimi i Církev československá husitská, vycházející z tradic české reformace. V Brně se první bohoslužby konaly v provizorních prostorách na nádvoří Nové radnice a v Besedním domě. Po shromáždění finančních prostředků byla vypsána architektonická soutěž na nový sborový dům. Zvítězil návrh Jana Víška, vyznačující se značnou tvarovou jednoduchostí a výrazovou čistotou, odpovídající jak zásadám funkcionalismu, tak i husitského učení. Vstupní průčelí je zcela hladké, zvýrazněné pouze kalichem nad prostým portálem, za nímž se nachází sborová síň zakončená vyvýšeným kněžištěm. Asymetricky k uliční fasádě byla na přání církve vybudována věž. Z ulice se vchází do suterénních společenských prostor s honosným vestibulem a společenským sálem s jeviště a orchestřištěm, dnes je využívaných jako restaurace a kulečníkový klub. 

13. Dětská nemocnice
Černopolní 9
Architekt: Bedřich Rozehnal
Realizace: 1946–1954
Již v polovině 19. století byly na vrcholku černopolského kopce budovány zdravotní ústavy, včetně specializované zařízení pro děti, pro které roku 1898 navrhl architekt Hugo Kranz nové budovy. Rozvoj lékařského oboru a válečné škody vedly o 60 let později k výstavbě nového areálu Dětské nemocnice realizovaného ve dvou etapách v letech 1948­–1952 a 1952–1954, (jedná se tedy o poslední funkcionalistickou stavbu v Československu). Jeho autor, přední odborník na zdravotnická zařízení, architekt Bedřich Rozehnal komunikoval celou stavbu s lékaři, tak aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám. Zvolil proto tzv. blokový systém zástavby, tedy soubor komunikačně a stavebně propojených pavilónů obklopených zelení. Jeho architektonické řešení ocenil v dopisu adresovaném řediteli nemocnice také největší architekt 20. století Le Corbusier.

14. Vila Tugendthat
Černopolní 45
Architekt: Ludwig Mies van der Rohe
Realizace: 1929–1930
Vila Tugendhat, navržená Ludwigem Miesem van der Rohe, je považována za klíčovou stavbu moderní architektury, figuruje proto i na seznamu památek UNESCO. Její jedinečnost spočívá ve formální architektonické čistotě, zasazení do přírodního rámce a vzájemném prolínaní prostor, ale i v technickém a konstrukčním řešení a užití ušlechtilých materiálů. Zásadní roli mělo porozumění architekta s objednavateli, Greta i Fritz Tugendhatovi pocházeli oba z průmyslnických a obchodnických německých židovských rodin, podnikajících v textilním průmyslu. Kvůli svému židovskému původu majitelé v roce 1938 emigrovali. Dům zabavilo gestapo a na konci války byla vila devastována sovětským vojskem. Od konce 40. let, kdy byl dům zestátněn, sloužil jako taneční škola a následně rehabilitační ústav pro děti. Dům byl poprvé opravován v letech 1980—1985, ale komplexní památkovou obnovou prošel až v letech 2010–2012. Od roku 1994 je ve správě Muzea města Brna, které jej otevřelo jako první instalovanou památku moderní architektury v ČR.

Kontakty:
http://ticbrno.cz/cs/informacni-centra

Doprava:
Začátek trasy:
zastávka Nové sady – tramvaj 1,2,8,10,12
Konec trasy:
zastávka Dětská nemocnice – tramvaj 3,5,9, bus 82

Tip:
Vila Tugendhat je hezky vidět z volně přístupné zahrady vily Löw-Beer. Zahrada otevřena po-ne 10.00-20.00.

Zdroj:
text: Lucie Valdhansová
foto: bam.brno.cz, Barbora Ponešová