Za podivnými poklady k Orlíku u Humpolce

Za podivnými poklady k Orlíku u Humpolce

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, vlakem (do Humpolce a pak pěšky), autem (a pak pěšky)
Poloha cíle: Zřícenina hradu Orlík
Doporučené výchozí místo: Pro pěší Humpolec, pro cyklisty např. Pelhřimov
Možnosti občerstvení v cíli: Na hradě jen v prázdninové sezoně a omezeně

Charakteristika:
Romanticky vyhlížející zřícenina Orlíku vysoko nad Humpolcem každoročně přitahuje množství návštěvníků stále stejně bedlivě naslouchajících pověstem o zde ukrytém zlatém pokladu nebo tajných průzkumech nacistických vojsk za války. Pojďme se tedy vydat na Orlík plný pověstí a pověr.

Nedaleko od Humpolce se na lesnatém kopci ukrývá zřícenina hradu Orlík. Dřív byl zván Humpolcem a znám je především tamními neobvyklými nálezy. Tedy, existuje velmi mnoho pověstí a povídaček, podle nichž je na hradě dodnes ukryt velký poklad, jenž zde uložil již bohatý rod pánů z Dubé, jež byli prvními majiteli hradu. Není to prý ale poklad ledajaký, podobně jako k těm ve skalách se i k němu vchod otevírá na Velký pátek, a ještě jen na chvíli. Však také nejeden příběh praví tu o pasáku, tu o děvečce, jak se ztratili a v Rozkoši nebo Plačkově je pohřešovali i celý rok - do příštího Velkého pátku. Hovoří se také o přízracích, které se na hradě zjevují; dočíst se můžeme o postavě s pochodní, o tajemném černém muži s rukama bez prstů a dalších strašidlech, které snad hlídají právě onen poklad.
Abychom mírně pozměnili téma od spíše pohádkových pokladů k nálezům bližším dnešní realitě, zaměřme se nyní na nález, který se doložitelně odehrál, a to v době poměrně nedávné. Má však patrně vazby na nálezy další, zřejmě učiněné během druhé světové války nacistickými jednotkami. Ale abychom nepředbíhali - v roce 2003 byl na hradě během oprav zdiva nalezen velmi podivný nerost. Dokonce bylo pochyb o tom, zda se vůbec o nerost jedná, a není divu. Expertýza ukázala, že se jedná o velmi vzácný nestabilní izotop uranu, který se objevuje pouze na třech místech na světě, a tím třetím je Jihlava. Tedy místo poměrně nedaleké. Tento kovově šedý podivně vyhlížející kámen byl tamním horníkům znám již od středověku, ale nepřikládali mu většího významu. Za běžných podmínek to ani není třeba, ovšem za určitých okolností se tento izotop umí chovat velmi podivně. Reaguje totiž na elektromagnetická pole, která umí zpětně sám ovlivňovat. Objeví-li se tedy tato hornina ve větším množství, je schopna dokonce značných elektrických výbojů. Tedy například jako by přitahoval blesky. Dlouho se také nevědělo, proč ve středověku došlo k náhlému ukončení těžby stříbra ve štolách pod Orlíkem. Dáme-li tyto souvislosti dohromady, může, i když nemusí, právě výskyt tohoto podivného kamene být příčinou. Může totiž způsobit výbuch plynu, který se ve štolách snadno hromadí. A to není zdaleka jeho jediná vlastnost. Spekuluje se také o jeho možném vlivu na vysoký počet nehod, které se stávají na 88. km dálnice D1. Tímto místem probíhá geologický zlom, to již bylo dávno zjištěno. Ten sám o sobě může mít značné vlivy na citlivější jedince a ovlivňovat je v řízení vozu, ovšem vyskytuje-li se v něm navíc tento druh uranu, výsledné působení může být velmi silné.
Ostatně, během války byl Orlík německou armádou uzavřen a probíhaly zde jakési tajné práce, prý se hodně kopalo. Oficiálním důvodem byl tehdy archeologický výzkum. Mohlo to být i cokoliv jiného, mohlo jít o zakopávání předmětů, které neměly být nalezeny, ale na druhou stranu asi kterékoliv místo je lepší než hrad, kde se dá předpokládat spíše kopání obráceným směrem, tedy k nalézání - např. onoho bájnéno pokladu. Němci tedy skutečně mohli hledat, a podle městských pamětí ze práce prováděly zvláštní jednotky SS. Jisté teorie hovoří o souvislosti s nálezy stejného nerostu až v Jordánsku, také v počátcích války, nacisté zde hledali desky biblického Desatera. Jakkoliv se to může zdát podivné, nacistická vojska skutečně věnovala velkou snahu nalezení Archy úmluvy, desek Desatera a dalších náboženských artefaktů světového významu. Důvodem byly patrně Hitlerovy osobní záměry, není tajemstvím, že byl okultismem přímo posedlý a snažil se vidět jasnou spojitost své domnělé role s klíčovými body světové historie i náboženství, mystiky a duchovna. Případné nalezení Archy nebo rozbitých desek Desatera by mu, alespoň podle toho, jak Němci věc chápali, dávalo možnost tyto pilíře nynější světové civilizace uchopit a ovládnout. A to pomíjíme, že se jedná o předměty nejposvátnější právě nenáviděným Židům. Ale zpět k uranu - podle některých teorií byly deska Desatera vytesány právě z tohoto materiálu. Jedná se o velmi odvážnou teorii, pro niž je jen málo podkladů, ale výsledky zmíněného výzkumu německého inženýra Franze Wienera v Jordánsku tímto směrem ukazují. V každém případě, ať již teorie je nebo není podložená, unikátní izotop vzácný je a jistě stál za pozornost a snahu nejen Němcům za války, ale také o půl století později sovětským jednotkám, které hrad na čas uzavřely stejně tak. A může to být náhoda i nemusí, ovšem pravděpodobnost, že by se jednalo o vojenská cvičení či obsazení výhodného strategického bodu, nebo dokonce hledání zlatého pokladu podle pověstí, je velmi malá.
Dnes můžete na Orlík vyjít bez omezení nebo snad obav, že vám návštěvu ovlivní nějaký tajemný kámen. Ty se však nejspíše přece ukrývají hluboko v zemi a tak na hradě poklad patrně skutečně čeká na své objevení, snad příští generací.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Humpolec ležící těsně pod vrchem Orlík je přirozeně ideálním výchozím místem pro pěší výpravu na hrad. Můžete v něm ale navštívit také některou z jeho památek, např. kostel sv. Mikuláše na Horním náměstí, nebo také muzeum dr. A. Hrdličky.

Pelhřimov vzdálený od Humpolce 20 km je pro cyklisty ideálním cílem. Hezké město vystřídá malebnou zvlněnou krajinu, zpět pro zpestření doporučujeme se vydat třeba přes Červenou Řečici a Želiv s významným klášterem.

O nacistických průzkumech
Během druhé světové války, přesněji řečeno v její první půli, německá Třetí říše shromažďovala až neuvěřitelné množství uměleckých předmětů, technických vynálezů a obecně všech hodnotných lidských výtvorů z celé Evropy. Měla se stát jakousi výkladní skříní kontinentu, mocnou a vládnoucí říší, jíž patří vše vysoké a cenné, v ideálech podobně jako starověký Řím. Cílem pozornosti a zájmu zvláštních nacistických jednotek však často byly i velmi specifické cíle, např. lidské schopnosti, okultní vědy a vůbec vše, čeho byla lidská bytost schopna dosáhnout. Pochopitelně mezi ně patří i ovládnutí přírodních sil, tedy i velmi vzácného a zvláštního izotopu uranu, jenž se v okolí Jihlavy nacházel. Nabízí se tak možná souvislost s tajnými činnostmi Němců v jihlavském podzemí, kde jistě nešlo jen o obyčejné skladování, vzhledem k tamním údajným paranormálním jevům.

Doprava, užitečné informace:
Přijedete-li do Humpolce vlakem, od vlakového nádraží vás do centra povede souběžná žlutá a zelená značka, dále směrem ke hradu můžete využít okružní naučnou stezku Březina a pak běžnou žlutou nebo modrou značku. Cesta nahoru ke hradu je vhodná jen pro pěší, ale cyklisté mohou samozřejmě kola vést.

Městské kulturní a informační středisko v Humpolci
Havlíčkovo náměstí 91
Tel. 565 532 479
e-mail: mekis@infohumpolec.cz
web: www.infohumpolec.cz

Tip:
Návštěva soukromého pivovaru Bernard vám nepochybně zpříjemní pobyt ve městě, můžeme ji jen doporučit. Je třeba se objednat např. na telefonu 565 300 201 nebo mailu prohlidka@bernard.cz. Více na www.bernard.cz.