Lipnice nad Sázavou v pověstech

Lipnice nad Sázavou v pověstech

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, autem
Poloha cíle: Hrad Lipnice nad Sázavou
Doporučené výchozí místo: Pro pěší přímo Lipnice, pro cyklisty např. Havl. Brod, Ledeč n/S nebo Světlá n/S
Možnosti občerstvení v cíli: V obci ano, na hradě jen příležitostně

Charakteristika:
Silueta hradu Lipnice dnes ční daleko do kraje stejně, jako tomu bylo během středověku. Tehdy byl však obklopen hustými hvozdy a postupem věků také pověstmi.

O hradě Lipnice, kdysi tyčícím se nad skálou v hlubokých lesích, se vypravují všelijaké pověsti. O draku, který snad byl zaklet do skal, na nichž hrad stojí, o neznámé ženě zazděné v hradní zdi, ale především o stříbrném koni, který zde byl kdysi nalezen. Jedna je ale o původu jména Lipnice, tu si povězme nejprve.
Jejím původním vypravěčem byl kronikář Václav Hájek z Libočan, jenž popisuje, jak za dob knížete Mnaty, tedy snad okolo roku 900, do kraje počala pronikat vojska z Velké Moravy. Dospěli tehdy až na vysokou horu porostlou lipovým lesem. Tu vybrali za své opevnění, proti Čechům, vystavěli na ní hrad a podle lipových sadů jej nazvali Lipnice. Odsud pak podnikali výpady do českého kraje, až proti nim vytáhl Mnata svým vojskem. Válečníci však museli ustoupit před střelbou Moravanů z dobře opevněného hradu a tak musil kníže sebrat se zemany z kraje okolo Čáslavi nové, větší vojsko, které pak o jedné noci  oblehlo Lipnici. Přestože byl útok silný a překvapivý, Moravané se dokázali ubránit i tentokrát. Dokonce, když Čechové odtáhli, hrad přestavěli na kamenný. Byl téměř nedobytný, ale přeci padl právě nyní, lstí. České vojsko se podle pověsti rozdělilo na dvě části, menší zaútočila a větší zůstala v záloze. Když se útočníci dali před mocnou palbou z hradeb na ústup, vylákali tak obránce ven z hradu. A to zpečetilo jejich osud, české vojsko je odřízlo od hradu a ve zmatku rozprášilo. Hrad  byl poté vypálen, ale za nějaký čas byl vystavěn nový a jméno si již ponechal - podle okolního lipového lesa Lipnice.

Zmínili jsme již také nález kostry kdysi zazděné neznámé ženy, jež byla objevena během rekonstrukce Lipnice. Do dnešního dne není příliš jasné, čí pozůstatky byly nalezeny, ale jedním směrem se zdá být cesta. Vede k Lichnici, hradu s podobným názvem, jehož majiteli byli Trčkové z Lípy, tedy i Mikuláš Trčka, jenž podle pověsti dal zazdít svou paní na Opočně. Podle některých verzí legendy však ne na Opočně, ale na Lichnici. Může tedy jít o obyčejný omyl, ovšem s odstupem téměř šesti staletí to lze jen těžko tvrdit. V každém případě byla v uměle vytvořeném výklenku ve vnější zdi hradu zazděná stojící lidská postava, žena. Jiná verze pověsti praví, že se jedná o Kateřinu z Landštejna, kterou dal za nevěru s Jindřichem z Dubí, rytířem z hradu Orlíku nad Humpolcem, zazdít její manžel Čeněk z Vartemberka. Ať se již jedná o paní z Landštejna či jinou, zazděná byla téměř jistě zaživa, a skutečně pravděpodobně za nevěru domnělou - jako Kateřina ze Šellenberka na Opočně či Lichnici/Lipnici - nebo skutečnou, jako její jmenovkyně z Landštejna. To patrně naždy zůstane záhadou, jedinečným rysem tohoto majestátního hradu.

Nejznámější pověst o Lipnici však není ta o zazděné paní ani o lipovém lese. Hovoří o stříbrném koni, jenž měl být v dávných dobách ve skále pod hradem nalezen. Existuje více verzí příběhu, můžeme si tedy povědět alespoň dvě nejznámější. Jeden příběh nám vypráví, jak mladý lovec bloudil ve zdejších hlubokých lesích a stihla jej bouře. Blesk stíhal blesk, mladík nemohl na nalezení cesty ani pomýšlet. Jediné, co uviděl, byla skalní puklina ve velké skále lemované mohutnými stromy. Možná lípami, protože přes jejich rozložité koruny hrad Lipnici, na skále v bouři a nastávajícím šeru, již neviděl. Zalezl tedy co nejhlouběji do rozsedliny, aby se ukryl před bičujícími provazy deště, odhrabal staré listí v průrvě, a s překvapením zjistil, že vede dále. Zkusil tedy do ní vejít, ale jen vešel, překvapením zůstal stát. Ve skalní puklině byl listím a hlínou zčásti zapadaný, ale v šeru přesto zářící stříbrný kůň. Skutečná velká socha koně, celá z pravého stříbra. Nemohl s ní ani pohnout, jak byla mohutná a těžká. Přespal tedy lovec do rána a za svítání, kdy již  byla bouře pryč, došel na hrad, jehož si až nyní všimnul, a pověděl hradnímu pánu o svém objevu. Ten mu zprvu nevěřil, ale o to větší bylo jeho překvapení, když stříbrný kůň ve skalní průrvě skutečně byl. Dal tedy pán koně vytáhnout, odnést na hrad, a mladíkovi se bohatě odměnil. Podle této legendy byla pak stříbrná socha koně odvezena na pražský Vyšehrad a uložena kdesi v podzemí.
Jiná verze příběhu nález koně připisuje jednomu z horníků, kteří zde během středověku hledali stříbro. Skutečně se zde stříbro těžilo, v některých obdobích i poměrně hojně. Hledači přicházeli a odcházeli, jedni se štěstím, druzí bez něj. Jeden z nich, snad od Kutné Hory, dlouho nenelézal nic, ale byl trpělivý a po dlouhých měsících skutečně narazil na silnou stříbrnou žílu. Byla velmi vydatná, prý vedla rovněž k mohutné skále. Tak se horník prokopal až do ní, kde ke svému úžasu vykopal - stříbrného koně. A i podle této pověsti kůň byl odvezen na Vyšehrad, což je pozoruhodné. Možná skutečně dodnes v Praze čeká na své znovuobjevení, kdo ví.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Světlá nad Sázavou je pro cyklisty vhodným doplněním výletu na Lipnici, na horském, trekingovém i cestovním kole lze naplánovat hned několik tras v různé kombinaci silnic a terénů. Ve Světlé můžete navštívit zdejší zámek, který dnes hostí místní muzeum. Je vystavěn v novorenesančním slohu, bohužel zatím přístupný jen velmi omezeně.

Národní památník odposlechu je na první dojem poněkud podivný název, ale pro pěší návštěvníky Lipnice naopak výborný cíl. Jedná se o trojici do skály vytesaných reliéfů ležících u tří malých zatopených lomů asi jen kilometr západně od Lipnice. Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči můžete navštívit podle místního značení.

O hradu Lipnice
Lipnický hrad počátkem 14. století založili páni z Lichtenburka, tedy později počeštěle Lichnice. Oblast středního Posázaví byla v té době poměrně pustá, hrad se nacházel skutečně uprostřed hustých hvozdů poměrně osamocen. Jeho účelu to však odpovídalo, oproti pověstem jeho úkol byl především chránit stříbrné doly, jež majitelé panství provozovali poblíž Německého (dnes Havlíčkova) Brodu. Již roku 1318 byla Lipnice spolu s dalšími hrady zastavena tehdy mladému králi Janu Lucemburskému jako zárukuza svého mocného příbuzného Jindřicha z Lipé, jenž byl však přesto na králův pokyn zavřen na Týřově (u Berounky) a Lipnice tak přešla snadno do rukou krále. A královské hosty hrad hostil i nadále, díky své poloze po cestě z Prahy do Brna. Hostem byl tedy nejen Jan Lucemburský, ale později také jeho syn Karel, nám známý jako IV. V dalších staletích pak Lipnice přecházela do majetku pánů z Landštejna, pak Vartenberků a pánů z Lípy. Odtud také spekulace o identitě zazděné paní.

Doprava, užitečné informace:
Nejbližší vlakovou stanicí k Lipnici je Pohleď (6 km, pro cyklisty), nebo Okrouhlice (7 km, pro pěší vhodnější cesta). S autobusovými spoji nelze příliš počítat.

Obecní úřad Lipnice nad Sázavou
Tel. 569 486 139
e-mail: podatelna: obec@lipnicens.cz
web: www.lipnicens.cz

Státní hrad Lipnice
Tel. 569 486 189
e-mail: lipnice@telc.npu.cz
web: www.hrad-lipnice.eu

Tip:
V Lipnici můžete navštívit památník a na hřbitově také hrob českého spisovatele, publicisty a novináře Jaroslava Haška, autora světoznámého díla Osudy dobrého vojáka Švejka. Hrob na hřbitově naleznete snadno, památník je otevřen v měsících duben, květen, červen, září a říjen pouze o sobotách a nedělích a o prázdninách pak denně mimo pondělí. Více informací případně na OÚ.

18,5 km
Střední

Body zájmu