Záhadné jihlavské podzemí

Záhadné jihlavské podzemí

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, vlakem, autem, autobusem
Poloha cíle: Jihlavské katakomby, ul. Hluboká
Doporučené výchozí místo: Pro pěší žst. Jihlava-město, pro cyklisty např. Třebíč nebo Velké Meziříčí
Možnosti občerstvení v cíli: Běžně ve městě

Charakteristika:
Jihlavské podzemí přitahuje své návštěvníky svou rozlohou, složitostí, ale také tajemnou atmosférou. Patrně jste již zaslechli o zdejší světélkující chodbě, jež však ukrývá ještě další a jistě větší tajemství. Právě za ním se nyní do Jihlavy vypravíme.

Jihlavské podzemí, chcete-li katakomby, jsou na našem území poměrně ojedinělým jevem. Tedy alespoň takového rozsahu; podzemní chodby pod městy bývaly již ve středověku poměrně běžné, ovšem na ploše 50 000 m2 a při celkové délce chodeb okolo 25 kilometrů jsou prostory pod Jihlavou druhé největší u nás, hned po znojemských.

Jistě se ptáte, zda vznikly alespoň z části přirozeným způsobem nebo lidskýma rukama, a přirozeně – příroda má svůj velký podíl na existenci tohoto pozoruhodného labyrintu. Sami uvidíte, že základ chodeb tvoří přirozené pukliny ve skále, na níž město stojí, a které během staletí lidé postupně rozšiřovaly pro skladování, úkryty, později dokonce kanalizaci. Avšak také, a to je velmi podstatné, kvůli těžbě stříbra.

Zajímavý moment přichází s druhou světovou válkou, během níž katakomby počaly být využívány nacisty. Neví se sice přesně proč, s německou důkladností byly veškeré stopy zahlazeny, ale svědectví o tom jsou dodnes jasná a důvěryhodná. Když se vrátíme z minulosti do současnosti, do přístupných částí podzemního komplexu čítajícího okolo 3 km, během prohlídky vás průvodce jistě upozorní na dvě anomálie nacházející se těsně u sebe. První a nápadnější z nich je světélkující chodba běžně označovaná jako Svítivka, vyznačující se skutečně světélkujícími stěnami po několik metrů. Patrně byste čekali nějaký fosfor, ale jedná se o jakýsi speciální nátěr jiného základu, použitý za nacistů. Teprve nedávno byla provedena expertýza a zjistilo se, že nátěr je složen z barytu a wurtzitu. Tedy látek svítících podobně jako fosfor. Otázkou však zůstává, proč právě z nich a proč právě zde; není zde žádná odbočka ani jiná prostorová složitost, na kterou by bylo třeba si "svítit" pro účely skladování nebo obecně pohybu, ale naopak se zde nachází druhá ze zmíněných dvou anomálií, a sice jakýsi náznak výklenku charakteristický velmi silnou energií. Spatříte jej na konci světélkující částí chodby, nenápadný, skoro byste jej přehlédli. Ale právě okolo něj se točí nejvíce nejasností celého jihlavského podzemí, a z části jistě právem.

V roce 1997 se Stanislav Motl, investigativní novinář z pořadu Na vlastní oči, rozhodl na tomto místě strávit noc, s kamerou, magnetofonem, svítilnou. Dodnes toto video jistě naleznete na internetu, není tedy třeba se příliš věnovat podrobnostem ani dramatizaci jeho zjištění. Lze je shrnout zhruba do tohoto celku: Ve shodě s nemálo dalšími svědectvími jiných návštěvníků i Motl viděl na stěně poblíž výklenku stín lidské postavy, a nebyl to stín jeho. Podobně hovoří i další lidé, kteří se do podzemí zašli podívat třeba běžnou turistickou prohlídkou. Zmiňují jasně slyšitelné kroky v místě, kde prokazatelně nikdo nebyl, hovoří také o stínech na zdích z míst, kde by vzhledem k poloze světel a skutečně stínících postavách nemohly být. Zajímavé svědectví je také to hovořící o postavách vrážejících do lidí, ale postavách sotva viditelných, spíše tušitelných. Tento popis se objevuje u více svědků a to vždy u výklenku.

K záhadnému místu byli přizvány dvě senzibilky, nezávisle na sobě, neznaly místo a zřejmě o něm nic nevěděly. Abychom opět pokud možno zachovali seriózní postoj, jejich nález byl shodný v tom, že z místa výklenku vychází silná energie, jeden pól, a na protější stěně chodby, proti výklenku, tomu bylo stejně, ale v pólu opačném. Jedna z nich pak také hovořila o jakési postavě, již intuitivně vnímá snad za výklenkem (který však podle průzkumu není dutý). Dostupné měřící přístroje ukazují anomálie, ale takové, které by se daly očekávat. Tedy poruchy v magnetickém poli odpovídající – ne duchovi, ale spíše geopatogenní zóně, podle některých lokálnímu geologickému zlomu, jenž protíná chodbu právě v tomto místě napříč. Podobně se chovala termokamera; v době, kdy měl novinář Motl vidět stín, registruje výchylku v teplotě, ovšem ochlazení, ne oteplení, na několik minut. I to je možné na tektonickém zlomu, kde se setkávají rozdílné, a přitom velmi mocné, síly Země.

Za těchto zjištění by nebylo jistě seriózní tvrdit, že v podzemí jistě jsou nebo jistě nejsou duchové či jiné nadpřirozené bytosti. Často se setkáváme s podobnými jevy v prostorech, které mají dramatickou minulost, a zejména v podzemích majících spojitost s válkami a obecně něčím hrozivým. A hrozivou nacistická mašinerie jistě byla, s trochou nadsázky by se dalo říci, že nikdy předtím na naší planetě nevládlo tolik zla sjednoceného do jedné osy. Ostatně, jihlavské podzemí si můžete projít sami, prohlídka výklenek ani svítivku jistě nevynechá a citlivější z vás jistě výklenek zaregistrují.
 
Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Z ostatních zajímavostí Jihlavy byste patrně neměli vynechat Bránu Matky Boží, jež je nyní symbolem města, dále barokní jezuitskou kolej s kostelem sv. Ignáce z Loyoly přímo na Masarykově náměstí, do katakomb půjdete okolo nich. Pro děti bude jistě přitažlivá zdejší zoologická zahrada, která sice u nás nepatří k těm velkým, ale její návštěvu lze jen doporučit.

Jste-li v Jihlavě na kole, můžete její návštěvu spojit s výletem třeba do nedaleké Třešti nebo Brtnice. Obě městečka nevynikají sice výčtem památek, ale pro kola jsou dobrým tipem na vyjížďku hezkým krajem s příjemně poklidným cílem.
 
O geopatogenních zónách a geologických zlomech
Bezpochyby na Zemi existují místa, jež na člověka působí nepříznivě, subjektivně vnímáno jako nepříjemně, nedobře. Kolem nich se točí až neuvěřitelné množství teorií, pojmů, závěrů, ale snad jen jeden zůstává neměnný: není objektivní shoda prakticky v ničem. A přitom o existenci těchto jevů pochyb příliš není, ostatně dokládají to zvířata svým chováním, např. kočky nebo psi se budou témuž místu vyhýbat a odmítnou na něm spát nebo vůbec setrvat. Co však je přesně základem, co působí na živé bytosti, se neví. Často se hovoří o tzv. geopatogenních zónách, někdy spíše o geologických zlomech, ovšem o vzájemné spojitosti jsou již spory.
Stručný výkladový slovník českých skeptiků (J. Heřt a kol.) se v podstatě jedná o současnou formu geomantie, tedy středověké okultní tradice pravící, že v podzemí existují (použijme moderní pojmy) energetická centra a linie, tedy každé místo má své působení a je možné se v nich objektivně vyznat. Moderní věda však toto odmítá s tvrzením, že údajná působení geopatogenních zón nejsou v souladu se známými fyzikálními projevy geologických zlomů a nelze tedy tyto pojmy slučovat. Zda a co je tedy geopatogenní zóna, se snad dozvíme někdy v budoucnu.

Doprava, užitečné informace:
Pojedete-li do Jihlavy vlakem, vystupte jistě raději ve stanici Jihlava - město, je centru výrazně blíže než hlavní nádraží.
Katakomby mají své vlastní webové stránky www.agricola.cz, dozvíte se o nich mnohé i na www.tic.jihlava.cz v sekci Kam v Jihlavě a okolí.

Turistické informační centrum Jihlava
Masarykovo náměstí 96/2
Tel. 567 167 158
e-mail: tic@jihlava-city.cz
web: www.tic.jihlava.cz

Tip:
V jihlavském podzemí se čas od času pořádají zajímavá zpestření především pro děti, jako například Peklo v Jihlavském podzemí, Šerm v podzemí, koncerty středověkých kapel a další. Více na www.agricola.cz.

4,5 km
Snadná

Body zájmu