Šárecké údolí, soutěsky z úsvitu našich dějin

Šárecké údolí, soutěsky z úsvitu našich dějin

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, MHD
Poloha cíle: Divoká Šárka
Doporučené výchozí místo: V Praze s pomocí MHD odkudkoliv, např. stanice metra "A" Dejvická
Možnosti občerstvení v cíli: Ano, ale omezeně, např. v restauraci Dívčí skok

Charakteristika:
Pověst o Šárce a Ctiradovi zná snad každý, patří mezi nejznámější příběhy od úsvitu našich dějin. I po tisíci let je Šárecké údolí stále magické, kouzelně krásné, s množstvím skrytých přírodních zákoutí, jež se jistě od oněch dob příliš nezměnila. Dnes je již tato pozoruhodná část naší metropole běžně navštěvovaným místem a můžeme se tak vydat za poznáním, vnímáním, pocity a její neopakovatelnou krásou.

Šárecké údolí je především spojováno se známou pověstí o Šárce a Ctiradovi, jak ji ve Starých pověstech českých podává A. Jirásek. A nejen on, legenda o dívčí válce se nese našimi dějinami již po dlouhá staletí, zmiňuje kromě Šáreckého údolí i Děvín nebo Vyšehrad, místa, jež si s dnešní Prahou neodmyslitelně spojujeme, byť v dávných dobách zřejmě vyhlížela zcela jinak. I Šárecké údolí nese své jméno spíše než po bájné Šárce po přízvisku pro své temné, ve starém výrazivu šaré hvozdy. Je samozřejmě možné, že se Šárčin příběh právě zde odehrál, pokud má reálný základ. Nepřístupné skalní srázy strmě se tyčící nad těžko přístupnými a přehlednými údolími byly obývány již dávno před časy knížete Přemysla; víme bezpečně a s určitostí o slovanském osídlení mezi 8. a 10. stoletím, ale nalézány jsou zde i pozůstatky kultur dřívějších. Když Divokou Šárku navštívíte, jistě na vás bude i dnes působit silným dojmem, možná těžko popsatelným, ale jasným. Snad se jedná o místo skutečně zvláštní, mající k osídlování i jiné důvody, než jen obranné.
Vraťme se však zatím do dob velmi dávných, ze kterých vydalo Šárecké údolí první svědectví. Nálezy pocházejí již ze starší doby kamenné, ze které zde byly nalezeny kosti mamuta, nosorožce, soba nebo tura; také z mladší doby kamenné v podobě hrobů, keramiky, ale i pozůstatků posvátných kněžišť. Místo bylo tedy považováno za významné, snad kvůli své strategické poloze blízko křižovatky obchodních cest, snad i z jiných důvodů. V každém případě bylo počátkem 9. století zdejší hradiště mocenským centrem celých dnešních středních Čech.

Pojďme si však v krátkosti povědět nejznámější příběh o Šárce a Ctiradovi, jak se dochoval do naší doby. Pověst jej popisuje takto:
Vlasta, dříve nejpřednější v družině kněžny Libuše, jednoho dne se dozvěděla, že kníže Přemysl posílá vladyku Ctirada do osady Kopanina urovnat sousedský spor o pole. Vlasta, jež Ctirada nenáviděla, vymyslela proto lest. Když vladyka se svou družinou projížděl hlubokými údolí dnešního šáreckého údolí, pojednou zaslechli ženský pláč. Ozval se zblízka, a když se udivený vladyka pustil po hlase, spatřil u nedaleké houštiny krásnou dívku. Ležela na mechu a byla svázána provazy na rukou i nohou. Vedle ní ležel lovecký roh a velká nádoba s medovinou. Ctirad hzned dívku osvobodil, pověděla mu, že se jmenuje Šárka, a že se na lovu ztratila svému otci. Pak ji samotnou přepadla výprava ozbrojených dívek, svázaly ji a chtěly odvézt na Děvín, ale zalekly se blížící se družiny vladykovy a uprchly.
"Dřív než mě odvezete k otci, nechte mě prosím odpočinout a zatím se posilněte medovinou", řekla Ciradovi i mužům jeho doprovodu. Šárku uposlechli a vypili omamující nápoj. Tehdy Šárka Ctirada poprosila, aby zatroubil na lesní roh. Jakmile tak však vladyka učinil, padli do léčky. Z houští vyběhla Vlasta se svými dívkami, které na Ctirada důmyslnou lest připravily a Šárku nastražily. Kromě Ctirada pak všechny muže pobily, jen jeho odvlekly na Děvín a druhý den ho na levém vltavském břehu, přímo proti Vyšehradu a před očima samotného knížete Přemysla, umučily vpletením do kola.

To se již však vracíme zpět k samotné Šárce. Tu podle legendy po čase dohnalo vlastní svědomí a svůj život ukončila skokem z nejvyššího šáreckého vrchu do hluboké propasti. Dnes se podle legendy jmenuje proto Dívčí skok, pod ním dnes stojí nejen výletní restaurace a koupaliště, ale nalezli byste také po bájné Šárce pojmenovanou studánku. O této části šáreckého údolí se však můžete doslechnout i zvěsti patrně novější, snad volně navazující na staré báje a mýty, snad i na skutečné lidské příběhy, jež se zde během dlouhých staletí odehrály. Jejich nositeli  byli především pastevci, kteří pastviny vytvořené zde kdysi dávno z původních lesů obývali a využívali i dlouho po skončení války. Je přinejmenším pozoruhodné, že na dosah našeho hlavního města od nepaměti až do současnosti, snad jen s krátkou přestávkou v období komunistické normalizace, se zde skutečně stále pásla stáda ovcí a koz. A jejich pastevci si krátili pastvu i dlouhé zimní večery vyprávěním příběhů nejen o Šárce, ale také o jejím přízraku, který se jim tu a tam zjevoval na vrcholu Dívčího skoku, nebo o jakési neznámé síle, která chránila studánku pod ním.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Zřícenina letohrádku na Babě se nachází asi 7 km severovýchodně od Dívčího skoku, tedy na druhém konci Šáreckého údolí. Této části se říká Dolní Šárka, můžete do ní dojít po červené turistické značce. Zříceninu nelze přehlédnout na výrazném místě již nad srázem k Vltavě, jen není zcela jasné, čeho přesně zříceninou je. Existuje o ní více verzí popisujících viničný lis, kapličku nebo (pravděpodobně) skutečně malý letohrádek. Historie Baby však sahá, podobně jako velké hradiště v Divoké  Šárce, až do dob pozdní doby kamenné. Tehdy zde stávalo, příkrým srázem k řece a až 5 m širokým příkopem s palisádou chráněné, pravěké slovanské hradiště. Za pěkného počasí se vám odsud nabídne rozhled po velké části naší metropole - zprava od  Bubenče a Hradčan přes Pankrác, Žižkov, Holešovice, Tróju, Bohnice až k Sedleci.

Staré pověsti české
Jedno z nejslavnějších děl spisovatele a také historika Aloise Jiráska nám jedinečným podáním přibližuje  události z české historie již od úsvitu našich národních dějin. Patří do nich i příběh šárky a Ctirada, který nás provázel na tomto výletě. Dílo jako celek se zakládá částečně na faktech, z části však také na na lidové slovesnosti. Poprvé byla vydána v roce 1894 v pražském nakladatelství J. R. Vilímek jako 11. svazek v edici Vilímkova knihovna mládeže dospívající. Dílo se dočkalo bezpočtu vydání napříč vládnoucími režimy , byť v době socialismu jemu poplatně s tendenčním doslovem Zdeňka Nejedlého. Vyprávění doplňují výrazné a jedinečné ilustrace, během 20. století nejprve z pera Věnceslava Černého, po válce od Antonína Procházky, a od 50. let v Mladé frontě dokonce od Mikoláše Alše.

Doprava, užitečné informace:
Ideálním výchozím místem je tramvajová zastávka Divoká Šárka (tram 5, 20, 51), nebo stejnojmenná autobusová (bus 119, 206, 218). Pojedete-li autem, lze parkovat na parkovišti u Mc'Donalds západně od zastávky a semaforů.
Restaurace Dívčí skok funguje celý týden jen od dubna do konce září, dále jen o víkendech. Koupiště Džbán je v provozu jen v letní sezoně. Možnost občerstvení tedy v Divoké Šárce závisí od roční doby.

Tip:
Vydáte-li se na výlet v létě a za pěkného počasí, vezměte s sebou plavky. Kromě Džbánu je již zmíněné koupaliště a výletní restauraci pod Dívčím skokem.

16 km
Snadná

Body zájmu