Staronová synagoga a příběh o Golemovi

Staronová synagoga a příběh o Golemovi

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, MHD
Poloha cíle: Staronová pražská synagoga
Doporučené výchozí místo: Pro pěší např. zastávka tramvají a autobusů Právnická fakulta
Možnosti občerstvení v cíli: Běžně v okolí

Charakteristika:
Příběh o Golemovi, rabim Löwovi a pražské Staronové synagoze zná jistě každý. Podle legendy Golem odpočívá na půdě této pozoruhodné stavby, a byť to pravda není, jistě stojí za to se sem vypravit a dozvědět se více o židovském učenci, synagoze, v níž působil, a jeho dílu.

Staronová synagoga je nejstarší památkou pražského Židovského Města a jednou z nejstarších dochovaných synagog v Evropě. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce. Byla zbudována v poslední třetině 13. století kameníky královské huti, pracujícími na stavbě nedalekého kláštera sv. Anežky,
a je svědectvím významného postavení tehdejší Židovské obce v Praze. Původně se nazývala Nová nebo Velká, teprve se vznikem dalších synagog koncem
16. století se pro ni začalo užívat názvu Staronová (Altneuschul). Jinak vysvětluje její název jedna z pražských židovských pověstí: základní kameny pro stavbu synagogy prý přinesli andělé ze zbořeného jeruzalémského Chrámu pod podmínkou – hebrejsky al-tenaj – že budou navráceny zpět, až dojde k jeho obnovení.
Staronová synagoga požívala v pražském Židovském Městě ale i ci­zích židovských obcích mimořádné úcty a byla za staletí opředena řadou pověstí a legend. Jedna z nich vypráví, že během požárů okolního města synagogu chránili svými křídly andělé proměnění v holubice, a tak zůstala uchována bez vážnějšího poškození až do dnešních dnů. A podle jiné, patrně nejznámější pověsti, jsou na její půdě uloženy pozůstatky Golema, umělé bytosti, kterou na ochranu pražské obce vytvořil a oživil velký rabi Löw.
 
Velký rabín bývá se Staronovou synagogou tedy spojován především touto zvěstí. Ovšem strohá historická fakta hovoří o Löwovi i Golemovi poněkud jinak, než jak může o něm laik dnešní doby vědět z legend nebo i vynikajícího filmového zpracování o pekařově císaři. Budeme-li se tedy držet doložených skutečností, zjistíme, že v Praze v době Rudolfa II. skutečně žil známý židovský učenec rabín Jehuda Löwy (či Liva) ben Becalel, zvaný též Maharal, a snad byl i jednou přijat kolem roku 1592 v císařově paláci na audienci. Možná spolu hovořili o alchymii či židovské mystice, ale v pozdějším lidovém podání narostlo toto setkání do neuvěřitelných rozměrů, protože nebylo obvyklé, aby císař zval rabíny na návštěvu. Říkalo se pak dokonce, že si Maharal kvůli němu přenesl do Prahy zámek, kde hostil císaře vybranými pokrmy. Podle jiné verze se setkání uskutečnilo na Pražském hradě, kde Maharal vyvolal před zraky císaře i dvořanů přízraky starozákonních bytostí. Z pražského rabína se tedy postupem doby ve zvěstech o něm stal mocný židovský čaroděj obdařený netušenými schopnostmi. Bezpochyby se přitom jednalo o velmi moudrého a vzdělaného muže, jenž však ve skutečnosti měl k obrazu, který o něm koloval, velmi daleko. Rabi Löw v souladu s židovskou tradicí připouštěl, že zákonitost Boží převyšuje zákonitosti přírodní, a lze je tedy konkrétními operacemi s Božím jménem měnit. Neznamená to však, že by se o to sám snažil. Naopak v komentáři Chidušej agadot (Nové pohledy na vyprávění) výslovně představu dokonalého golema odmítl. Není divu, i běžný výklad a význam hebrejského výrazu golem znamená nikoliv přímo umělou bytost, ale v podstatě hloupého a nevychovaného člověka, tupce, opak učence. Rabi Löw pouze psal, že bytosti tupé a omezené (golemové) porušují harmonický řád Božího makrokosmu.

Zanechme však historie i výkladů o významech hebrejských učení a výrazů, povězme si známou a rozšířenou verzi příběhu stvoření Golema, lze říci legendu, jež od dob Maharala přetrvala až do našich časů. Podle ní rabi údajně Golema stvořil z hlíny přinesené z Vltavy a provedl rituál popsaný v praktické kabale již ve 12. století Eleazarem z Wormsu, významným židovským kabalistickým učencem z německé Mohuče. Podle židovské tradice se počet slov, které bylo třeba při rituálu třeba vyslovit, různí. Uvádí se 231, magické číslo. Oživení samo pak proběhlo tak, že se na Golema napsalo slovo pravda, hebr. emet – případně místo něj Boží jméno (hebr. haŠem). Když se pak měl golem znehybnit, stačilo ze slova pravda umazat první písmeno (alef) a tím vzniklo slovo met – mrtvý. Až druhá varianta připouští vložení pergamenového lístku s Božím jménem (tedy šémem) do golemových úst. Podle pravidla, které jsme již zmínili, hliněná figura mohla z Boží moci do jisté míry obživnout. Golem mohl prý vykonávat různé mechanické práce, ale neuměl myslet.
Bezpochyby také znáte příběh vyprávějící o Golemově vzbouření, byť jej Fričovo filmové podání situuje i popisuje značně jinak, než ostatní legendy. Podle nich, když rabi Löw před začátkem šabatu zapomněl vyjmout golemův zázračný Šem z úst, nemohl ten ve svatý den odpočívat a počal tak ničit vše, co mu přišlo do cesty. Když pak rabín právě ve Staronové synagoze vedl bohoslužbu, uslyšel z ulice hluk. Musel tedy přerušit modlitby a vyjmout golemovi Šem. Tak pochopil, jak nebezpečnou bytost stvořil, a tělo Golema dal uložit na půdu Staronové synagogy, kam přísně zakázal vstupovat. Mnozí badatelé v 19. a 20. století pak půdu zkoumali, ale nic nenašli. Samozřejmě ani prach z říční hlíny. Samozřejmě, bylo by patrně možné tvrdit, že hmotnou bytost Golema je v souladu s kabalistickou tradicí rozhmotnit stejně jako zhmotnit, ale to by již byl jiný příběh. Ten náš je o krásné synagoze a významném židovském učenci, který v ní skutečně ve 2. polovině 16. století působil.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Starý židovský hřbitov naleznete poblíž Staronové synagogy, prakticky přes ulici. Mimo jiné zde spatříte i hrob rabiho Löwa, ale téměř 12 000 dalších náhrobků, které se zde nashromáždily od 1. poloviny 15. století, kdy byl hřbitov založen.  Mezi jmény na náhrobcích spatříte i taková jména, jakými byli primas pražského Židovského Města Mordechaje Maisela (zemřel roku 1601), dále renesanční učenec, historik, matematik a astronom David Gans (zemřel roku 1613), historik Josef Šalom Delmedigo (zemřel roku 1655), nebo rabín a sběratel hebrejských rukopisů a tisků David Oppenheim (zemřel roku 1736).

O Jehudovi Löwy ben Becalel (1526 – 1609)
Osobnost rabiho Löwa, hebrejsky častěji označovaného akronymem MaHaRal (Morenu Ha-Rav Liva), celým svým jménem Jehuda Löwy ben Becalel, si jistě zaslouží samostatnou zmínku.
Byl především vzdělancem s bohatou tvůrčí činností, ovšem objevený spíše až po své smrti. Jeho dílo je známo spíše v zahraničí, pochopitelně především v Izraeli, až nyní se některé jeho knihy překládají do češtiny. Ti však, kdo jeho dílo znají, jednoznačně popírají, že by Maharal hovořil nebo snad dokonce mohl být tvůrcem umělé bytosti, Golema, jak jej známe z legendy. Největší žijící znalec tématu Golema, Moše Idel, dokonce tvrdí, že charakter rabína připisovaný mu v legendě je jeho přesným opakem. Přirozeně se našli ti, kdo tvrdí, že právě takto nenápadně zvěst o golemovi záměrně tajil před veřejností, ale nelze tomu přikládat velkou váhu. Ta patří spíše jiným Maharalovým pedagogickým a etickým pojednáním, jež jsou na svou dobu shledávána být na velké výši, a kterými se inspiroval i J. A. Komenský.

Doprava, užitečné informace:
Do pražského Starého města se lze autem dostat jen těžko a parkování je velmi omezené. Daleko vhodnější možností je využít MHD, nejbližší zastávkou je Právnická faktulta (tram 17, bus 207), případně Staroměstská (navíc tram 18 a metro "A").

Staronová synagoga
Maiselova 18, Praha 1
Tel. 224 800 812-13
www.synagogue.cz

Tip:
Povšimněte si hebrejských nápisů a zkratek biblických veršů na stěnách synagogy, jež naznačují duchovní smysl uspořádní jejího vnitřního prostoru. Uvozují verše z biblických knih Kazatel, ze Žalmů, proroka Zachariáše, ale i z Talmudu.

3,5 km
Snadná

Body zájmu