Staroměstská mostecká věž

Staroměstská mostecká věž, legendami a symbolikou opředená nevšední stavba

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, MHD
Poloha cíle: Křížovnické náměstí, Praha
Doporučené výchozí místo: Například Pražský hrad nebo Malá strana, procházkou po Karlově mostě
Možnosti občerstvení v cíli: Běžně po městě

Charakteristika:
Procházku po staré Praze můžete nyní obohatit o návštěvu jedné z nejkrásnějších ukázek gotické architektury v Evropě, o vrcholně gotickou Staroměstskou mosteckou věž, jejímž autorem není nikdo menší než sám Petr Parléř. A věž je to nejen architektonicky význačná, ale také ukrývající nejedno již objevené, avšak i dosud nerozluštěná tajemství.

Pojďme si nejprve povědět něco o Karlově mostě samotném, neboť osud jeho věže na straně Starého města je s ním nerozlučně spjat. Víme o něm mnohé, avšak stále ne vše. Říká se však, že kdo zná tehdejší řeč astrologů, kněží i stavitelů, může číst ve stěnách věže i mostu jako v knize.
Málo známým faktem je, že původním jeho projektantem a prvním stavitelem mostu nebyl z pověření Karla IV. Petr Parléř, jak se často uvádí, ale jistý mistr Otto, zvaný též Otlín. Nicméně obě věže již skutečně nesou Parléřovy pečetě. Stavitelské umění mistrů 14. století se zde však snoubí se světem, který nám dosud zůstává z velké většiny skryt.
Příběh Mostu začíná položením jeho základního kamene. Protože Karel IV. byl člověkem nejen věřícím, ale zřejmě značně znalým náboženské filosofie a mystiky, nechal o datu položení základního kamene rozhoudnout astrology. Ti vypočetli, že nejpříznivějším okamžikem bude 9. červenec roku 1357, pátá hodina a jedenatřicátá minuta. Jedině v tomto datu a hodině se totiž nachází tzv. palindromická řada lichých čísel, která měla ochránit most před zbořením povodní a vlivem zlých mocností i dějinných událostí. Učení o významu čísel je velmi staré, pochází jistě ze starého Izraele a patrně i kultur starších. Přímo, dědictvím generací, ale i přes pozdější židovsko-arabský vliv se kabalistické učení dochovalo a přeneslo až do středověké Evropy, kde bylo známo nemnoha zasvěcencům. Palindrom je obvykle poměrně světská záležitost, číselná řada nebo přeneseně pak slovo nebo skupina slov, která čtená oběma směry mají stejný a obvykle alespoň částečně srozumitelný význam. Hebrejská soustava znaků totiž používá pro čísla písmena, každé má zároveň svou číselnou hodnotu. Pozoruhodnější souvislostí se však zatím zdá být astrologický aspekt položení základního kamene. V tento okamžik byly všechny v té době známé planety, kromě Marsu, v astrologicky nejpříznivější poloze, totiž nad obzorem. Poloha Marsu nebyla opomenuta, je sice symbolem velkých činů, ale také války, a ta neměla most potkat.
Astrologové by byli nadšeni i dalšími skutečnostmi vážícími se k založení mostu. Věnujme se však nyní již Staroměstské věži samotné, jedné z nejúžasnějších civilních gotických staveb na světě. Mimo její světské architektonické zvláštnosti na ní naleznete i ty přesahující obvyklá hlediska.
Věž samotná je architektonicky rozdělena do tzv. čtyř nebeských sfér, z nichž každá odpovídá jednomu živlu podle Aristotelova učení. Kromě toho odpovídá členění věže i středověkým představám o sociální hierarchii společnosti. Podíváte-li se pozorně na věž jako celek, spatříte, že zcela nahoře je sféra hvězdná, svázaná s živlem ohně. Zde stojí sochy zemských patronů sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Na nejvyšším ochozu věže je pak osmačtyřicet trojlistů, tedy počet souhvězdí tradovaných od dob řeckého astronoma Ptolemaia až do 15. století. Pod ní se nachází sféra sluneční, spojená se vzdušným živlem. Toto patro zdobí sedící postavy Karla IV. a Václava IV. Po stranách soch obou panovníků jsou znaky Starého Města pražského a Markrabství moravského. Uprostřed, mezi oběma postavami, je umístěna socha svatého Víta, patrona mostu, po jehož obou stranách jsou znaky Svaté říše římské a Království českého. Nad svatým Vítem je umístěn znak plamenné Svatováclavské orlice. Na kamenné konzoli tu vyčnívá plastika lva, heraldický symbol Království českého. Pouze jednou v roce, v pravé poledne na den svatého Víta, tedy 15. června, se stín lva dotkne erbu s orlicí, aby symbolizoval sepětí svatováclavské tradice s institutem královské moci.
Další, třetí sférou od shora věže, tedy v úrovni oblouku brány, je sféra lunární, spojená s vodním živlem. Zdobena je freskami Veraikonu s anděly, obrazem lazebnice, emblémy ledňáčka ve věníku a nad obloukem pásem znaků zemí Koruny české a Měst pražských.
Nejníže pak leží sféra pozemská, odpovídající živlu země. Na levé straně věže, asi ve výši 2 metrů, spatříte drobné žertovné, ale všeříkající sousoší: sedící postava jeptišky, před níž klečí mnich a svou neposednou ruku má pod její suknicí.

Tolik k architektonické symbolice věže jako celku. Za pozornost totiž stojí i další zajímavosti a nálezy, detaily, zdánlivé drobnosti. A opět mají zřejmou spojitost s řadami čísel, písmen, a jejich skrytým význemem. Při jedné z drobných oprav byly náhodou pod střechou objeveny dva dosud záhadné nápisy, které čteny zepředu i pozpátku mají stejné znění. Jak odpovídá  středověku, nemají mezery mezi slovy. Tyto nápisy zdánlivě nedávají hlubší smysl, ale podle anonymní tradice je prý v nich ukryta magická formule síly a moci, která má chránit stavbu od zlých vlivů. Zlý duch, který by se je pokoušel číst, se chytí do magické pasti - nekonečné smyčky, unaví se a upustí od zlých úmyslů vůči mostu. Podobné nápisy se objevovaly, pokud vůbec, pak na sakrálních stavbách v Itálii.
První z nich - SIGNATESIGNATEMEREMETANGISETANGIS - lze přepsat jako Signate, signate, ere me tangis et angis a přeložit pak jako Dáno tobě znamení, dotkneš-li se mne, zardoušen budeš

Druhý - ROMATIBISUSBITOMOTIBUSIBITAMOR - s dosazenými mezerami zní Roma, tibi subito motibus ibit amor, avšak překlad by byl značně nejasný. Snad jako Říme, tobě náhle skrze převraty bude obětována láska nebo Říme, skrze pohyby (hvězd) náhle přijde k tobě láska.

Nadmíru pozoruhodná je o poloha věže vůči ostatním významným bodům tehdejšího Pražského města. A týká se již mostu Juditina, předchůdce mostu nazvaném po otci naší vlasti. Při pohledu z místa, kde stávala původní věž Juditina mostu, a sice v den letního slunovratu, zapadá slunce přesně za bazilikou svatého Jiří. Karel IV. však zřejmě nechal pro svůj most použít symbol ještě výraznější: podíváme-li se v tento den z vrcholu dnešní věže na katedrálu svatého Víta, zapadne slunce přesně v místě, pod nímž jsou za presbyteriem uloženy ostatky světce. Vzhledem k výškovému rozdílu obou bodů ale má smysl i druhá hypotéza, podle níž naopak slunce zapadá za katedrálou v místě, kde se nachází ve Svatováclavské kapli hrob svatého Václava, patrona a věčného vládce království.

Kromě všech těchto výrazných symbolických stavebních prvků je věž bohatá na mnohé další, menší symboly. Patří k nim mimo jiné známé vyobrazení ledňáčka vsazeného do lazebnické osušky, nebo ve svorníku sbíhajících se žeber křížové klenby nacházející se. Je symbolem skutečnosti, že český král touto branou po královské cestě projíždějící je pomazán a korunován z Boží vůle. A právě Bohu nyní odevzdává svou korunu jako symbol zpět.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Kostel Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu stojí hned přes ulici a je již součástí areálu pražského Klementina. Vystavěn, nebo spíše přestavěn byl z původního gotického kostela sv. Klimenta, přeměna probíhala postupně. Dnešní podoba kostela je tedy koncipována jako trojlodní s kupolí, s tribunami a dvěma věžemi a na jeho architektuře se podíleli mimo jiné i Carlo Lurago, František Caratti nebo František Maxmilián Kaňka.

Přímo na Křížovnickém náměstí můžete také navštívit Muzeum Karlova mostu. Můžete se zde dozvědět více nejen o této jedinečné středověké stavbě, ale i o jejích aktuálních opravách a mnoho dalších zajímavých informací. Můžete nechat tamního průvodce představit Vám svět našich předků a navštívit také v hezkých barokních prostorách zřízenou nekuřáckou kavárnu.

O ochranných nápisech
Již od pradávných dob se lidstvo snažilo chránit své výtvory proti nepřátelům a ničitelům všemožnými způsoby včetně nápisů. Jakkoliv se to může z našeho moderního pohledu zdát podivné, v myšlení starověkých a odtud i středověkých lidí spatřovalo mezi nápisem, tedy písmeny, a skutečným dějem jasnou souvislost. Podobně dodnes v semitských jazycích, např. hebrejštině, je stejný výraz pro slovo i věc.
Již ve starém Egyptě, v jeho pyramidách, se s ochrannými nápisy setkáváme. Tedy ještě dříve nebo souběžně s jazyky a myšlením semitským. Historie sice ukazuje, že platnější ochranou byly spíše jiné prvky, například důmyslné skrýše nebo fyzická ochrana, ovšem něco na principu ochranných formulí a nápisů jistě je, když se dochoval přes celý středověk i v racionalistické Evropě až téměř do našich dob.

Doprava, užitečné informace:
Nejbliží stanicí metra je STAROMĚSTSKÁ (trasa A), tramvajová zastávka STAROMĚSTSKÁ nebo KARLOVY LÁZNĚ (tram 17 nebo 18).

Muzeum Karlova mostu
Křižovnické náměstí 3
Tel. 731 455 512
web: www.muzeumkarlovamostu.cz

Tip:
Nejste-li z Prahy a nemáte tak žádnou permanentku na MHD, užitečný způsob nakupování lístků je přes mobilní telefon. Stačí napsat "DPT" (bez uvozovek) a odeslat na číslo 90206. Případně lze zadat i typ jízdenky, např. textem "DPT24" pro přestupní jízdenku na 30 min, nebo "DPT32" pro přestupní plnocennou jízdenku na 90 min, nebo "DPT110" pro 24hodinovou. SMS, která přijde zpět, je Vaší jízdenkou pro případnou kontrolu.

6 km
Snadná

Body zájmu