Na úpatí čarokrásných Novohradských hor

Do Dobré vody na úpatí čarokrásných Novohradských hor

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, autem
Poloha cíle: Dobrá Voda (Horní Stropnice)
Doporučené výchozí místo: Pro pěší Horní Stropnice nebo Nové Hrady, pro cyklisty i Trhové Sviny, Kaplice
Možnosti občerstvení v cíli: Ne

Charakteristika:
Výlet vás tentokrát zavede do úpatí Novohradských hor, do malebné a čisté přírody, ale také k pramenům ještě čistější a především léčivé vody, opředeným nejednou legendou.

Dobrá voda a sousední Hojná Voda jsou pozoruhodnými místy známými nejen svými léčivými prameny, ale i pověstmi a historickými událostmi s nimi spojovanými. Leží nedaleko od sebe a jejich osud byl i v minulosti těsně spjat. Důvodem bylo objevení údajně zázračného pramene v Hojné Vodě již v 16. století, který požíval svého věhlasu až do přelomu věku 17. a 18. Tehdy již Hojnou Vodu zastínila právě sousední Dobrá Voda, byť tomu bylo především z důvodů skutečně světských, ba mocenských.
Povězme si ale nejprve legendu o Hojné Vodě a jejím léčivém prameni. Podle pověsti pocházející z roku 1556, kdy zde široko daleko byly jen hluboké lesy, se zde na noze sekerou zranil dřevorubec. Ránu si omyl ve studánce, kterou poblíž zahlédl, a noha se mu zázračně uzdravila. Některé verze tvrdí, že nad studánkou byl již tehdy obraz sv. Anny, jiní mají za to, že jej tam pověsili až další příchozí, kteří se o pozoruhodné léčivé schopnosti studánky doslechli. V každém případě se pověst rychle rozšířila a zavdala podnět k rychlému rozvoje a rozkvětu malé osady, jež zde vznikla. Již o osm let později, rokem 1564, je v novohradském archívu datována zmínka o "léčivém zřídlu Dobrá Voda na Vilémově Hoře". Nad studánkou byla brzy postavena kaplička a stala se vyhledávaným poutním místem, které navštěvovaly i velmi známé a významné osobnosti své doby. Byli mezi nimi například Vilém z Rožmberka, Petr Vok z Rožmberka, španělský vyslanec u dvora Rudolfa II. generál Octavio Spinola nebo Jan ze Zriny, syn vítěze nad Turky Mikuláše Zrinského, i někteří příslušníci zde vládnoucího rodu Buquoyů. V dobách rekatolizace českých zemí, roku 1623, byla Vilémova Hora přejmenována na Heilbrunn (německy Léčivý pramen) a své české jméno (Hojná = léčivá) dostává až mnohem později od Františka Palackého.
Vraťme se však do doby největší svály poutního místa na Hojné Vodě. Současník Petra Voka, kronikář Václav Březan, se v letopise Život pana Viléma z Rožmberka takto zmiňuje: "Toho roku 1564 na panství novohradském nad Stropnicí k pomezí rakouskému voda zdravá, jež podnes slove Dobrá voda, se zjevila, kterou mnoho lidí se zhojilo, kdež domové stavěti se počali a slove ta hora Vilémova Hora. Jakú moc táž voda jmá, obzvláště tištěný patent o ní vydán".

Ke konci 17. století, během prvních desetiletí po bělohorské bitvě, postupně přicházela nová doba i v zapadlém jižním cípu českých zemí, na Hojné Vodě.  Jako houby po dešti rostou nové barokní kostely i zámky, jež dává stavět katolická šlechta z majetku zkonfiskovaného odbojným českým stavům. Rovněž novohradští Buquoyové nejsou výjimkou, majetek ani peníze jim nechybí, vystavět kostel se tehdy považovalo za symbol moci i dobré vůle. A v téže době se našlo i velmi příhodné místo, na úpatí Kraví hory jen kus cesty od slavné Hojné Vody. Objevila se zde pověst, jež praví, že dne 4. října roku 1701 se jistému muži jménem Matěj Eggda z blízké Chlupaté Vsi událo zjevení Panny Marie v místech, kde nad malým pramenem od roku 1642 stávala kaplička. To byla pochopitelně ideální shoda okolností s nejlepším důvodem zbudovat nový kostel právě zde, navíc zdaleka viditelný. Zakrátko tedy byly započaty stavební práce a během sedmi let byl kostel dokončen. A nešlo o ledajaký kostel, ale s nebývale širokým, bohatě členitým průčelím se dvěma věžemi po stranách podle tradice poutních kostelů. Neví se však přesně, kdo byl architektem této pozoruhodné stavby. Některé prameny autorství přisuzují známému Janu Santinimu, jiné zmiňují vídeňského stavitele Jormea a za autora plánů označují samotného Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Víme spolehlivě jen to, že bohatou vnitřní výzdobu provedl Giacomo Borgan z Janova.

Od doby, kdy byl v Dobré Vodě dostavěn nový kostel, sláva sousední Hojné Vody rychle upadala. Nemohla se rovnat se slávou nového poutního místa a během několika málo desetiletí upadla téměř zcela v zapomnění. My však můžeme navštívit obě místa, napít se z obou pramenů, vychutnat si poklid tohoto odlehlého kraje. Studánku U sv. Anny naleznete u silnice pod penzionem Pod kaštany, za kapličkou, a kostel v Dobré Vodě jistě nelze přehlédnout. 

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Ves Žumberk (Sonnberg) byla založena již v polovině 13. století. V jejím držení se střídali opaté rožmberského kláštera ve Vyšším Brodě, sami Rožmberkové a zejména několik rodů nižší české šlechty. Koncem 15. století zde byla vystavěna stejnojmenná rozložitá, kamenná, pozdně gotická tvrz, jež dalšími úpravami koncem 16. a počátkem 17. století získala vzhled renesančního zámečku. Pravděpodobně v letech 1612-1618 nechal nový majitel žumberského panství Theobald Hock tvrz s historickým jádrem vesnice obehnat hradební zdí se šesti baštami.
Mezi lety 1969 - 1974 trvala rozsáhlá památková rekonstrukce tvrze, po níž byla tvrz zpřístupněna veřejnosti. V roce 1997 byly dokončeny opravy dvou z pěti doposud stojících bašt a o rok později bylo znovuobnoveno a napuštěno i jezero pod tvrzí. V současnosti je tvrz přístupná, hostí stálou expozice lidového malovaného nábytku 18. a 19. století - především z typických národopisných oblastí jižních Čech. Selský nábytek je doplněn nábytkem panským, ukázkami skla, podmaleb na skle, keramiky, lidových plastik a dalšími exponáty.

Nové Hrady ve středověku bývaly jednou z významných pohraničních pevností v celé oblasti. Po roce 1620 se staly rezidenčním městem rodu Buquoyojů, kteří zde sídlili až do roku 1945. Zámek v Nových Hradech je rokoková stavba vybudovaná v letech 1774-77 hrabětem Jeanem-Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel. V přízemí zámku je stálá expozice nábytkového umění ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Na nádvoří je nově vybudovaná rokoková zahrada s fontánami a broderiemi.

Doprava, užitečné informace:
Vlakové nádraží v Nových Hradech, nejbližším místě s vlakovým spojením, je od městečka vzdáleno okolo 4 km s cestou po silnici. Od nádraží k Dobré Vodě tedy cesta pro pěší není právě vhodná, pro cyklisty naopak ano.

Kulturní a informační centrum Nové Hrady
Nám. Republiky 46
Tel. 386 362 195, 602 150 208
e-mail: kic@novehrady.cz
web: www.kicnovehrady.cz
 
Tip:
Pokud pojedete na kole z Trhových Svin a máte-li rádi i hezké technické památky, můžete navštívit i Buškův hamr ležící jihozápadně od městečka.