Výlet přes Peklo na tajemnou Lichnici

Výlet přes Peklo na tajemnou Lichnici

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, vlakem, autem
Poloha cíle: Hrad Lichnice
Doporučené výchozí místo: Pro pěší Třemošnice, pro cyklisty Seč, Golčův Jeníkov, H. Městec nebo Chrudim
Možnosti občerstvení v cíli: V sezoně je pod hradem občerstvení, další možnosti naleznete v Třemošnici

Charakteristika:
Lichnice je jedním ze symbolů Železných hor, se svou nezaměnitelnou výraznou siluetou na kopci, ze kterého přehlédnete široké daleké okolí. Jejím častým přívlastkem je Tajemná, neboť se ke hradu váže hned několik působivých pověstí. Za nimi i za krásou okolního kraje se nyní vydáme.

Na Lichnici se často chodí z východního směru přes údolí zvané Peklo. Na našem území je více míst tohoto názvu, a společné mají jedno: jsou velice krásná. Půjdete nebo pojedete-li tedy na hrad na kole, doporučujeme Peklem projít. Očistec vás nečeká, naopak krásné čedičové soutěsky, poklid šumícího Zlatého potoka a na konci působivá zřícenina Lichnice s dalekým výhledem do kraje.

Pověst o původu jména Lichnice
Bohatý pán Smil ze Žitavy, z rodu Ronovců, dal roku 1250 vystavět na skalnatém kopci zvaným Světlice hrad. V té době jej obklopovaly husté lesy, do nichž jezdila všeliká knížata na lov. Jednoho dne sem zavítal i cizí kníže s družinou, chtěje si ukrátit cestu a také čas lovem. Když však se svými druhy pronásledoval raněného kance, zvíře jej zavedlo hluboko do neznámého lesa, kde na knížete zaútočilo. Pán sice kance skolil, ale neznal cestu zpět a počalo stmívat. Prodíral se proto cestou necestou, aby nalezl svou družinu, ale již v noci naopak došel k velké skále, na níž spatřil v okně světlo. Byl to právě nedávno vystavěný hrad, zatím bezejmenný. Kníže pod ním zatroubil na svůj lovecký roh, aby ho stráže vpustily dovnitř. Když zvěděly, že zavítal kníže, který se ztratil v okolních lesích, otevřeli mu bránu, ohlásili u hradního pána a ten nečekaného hosta uctivě přijal a pohostil. Zachránil mu tak jistě zdraví, ne-li život.
Na druhý den si cizí kníže prohlédl hrad a ocenil jeho výhodnou a krásnou polohou. Když se loučil se svým hostitelem, připomněl, že právě světlo, které z lesa vysoko na skále uviděl, jej ke hradu zavedlo a zachránilo. Ať se tedy na tu památku hrad, jenž dosud nemá jméno, jmenuje Světlice. A stalo se tak, jen během časů, kdy mnoho pánů hovořilo německy, se název poněmčil na Lichtenburg a odtud později zpět na Lichnici.

O Lichnici se také traduje, že se pod ní nacházejí tajné chodby. Prý je to labyrint spletitý, jedna chodba vede do dnešní Třemošnice, druhá do Podhradí a pak snad dále až k Ohebu, k tomu je ještě několik chodeb slepých. Zmiňuje je i několik pověstí, například ta o založení Třemošnice.
Za dávných časů byla Lichnice byla obležena a nakonec dobyta nepřátelskými vojsky. Hradní pán padl a jeho tři dcery utekly tajnou podzemní chodbou do podhradí a schovaly se mezi prostý lid. Na oplátku za neprozrazení, prosté šaty a nějakou tu obživu lidem slíbily tři mošny peněz, které stačily pobrat na cestu. Bylo to mnoho peněz, ale dívky všechny ubezpečovaly, že na hradě je poklad daleko větší, uschovaný v podzemní skrýši, kde jej hlídá velký černý pes. Až nepřátelé odtáhnou, pokud poklad nenajdou, mohou se prý pro něj vrátit. Všichni se ale dlouho báli se na hrad vydat, kvůli rabujícím vojákům i hlídajícímu psu, až po letech se první odvážlivci osmělili. Nikdo z nich však neměl štěstí, ve spleti chodeb bloudili a navíc prý každá louč v nich zhasla, ať se snažili sebevíc oheň udržet. I bez pokladu, za vynesené tři mošny, však byla vystavěna nová velká vesnice po nich nazvaná Třemošnice.

O tajemných chodbách se zmiňuje i druhá, méně konkrétní pověst. Ta nám vypráví o hamižném hradním pánu, který v podzemních labyrintech ukrýval velký poklad naloupený během dlouhých let svým poddaným, které sužoval tíživými daněmi a všelikými poplatky. Jednoho dne prý šel jednou z chodeb pokochat se svým bohatstvím, když tu potkal samotného čerta. Pána se zmocnila hrůza, ale bylo již pozdě. Za své hříchy je čert vzal a nesl jej jednou z chodeb, kterou ani hradní pán neznal, přímo do pekla.

Faktem je, že pod hradem jsou skutečně hluboká sklepení, původně rozsáhlejší, než jsou nyní, částečně zasypaná a poškozená. Jedna z podzemních chodeb vede prý až pod Oheb, dnes již jen náznaky zříceniny u sečské přehrady. To sice není příliš pravděpodobné, nicméně podzemí hradu je celkem jistě mnohem bohatší, jak naznačují i průzkumy prováděné za druhé světové války.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Zámek Žleby se nachází od Třemošnice asi 10 km západním směrem. Vlastnili jej rovněž páni z Lichtenburgu, původně byl tedy gotickým hradem pocházejícím z doby před rokem 1289, ale téměr znovu musel být vystavěn po zničení husity . Později prošel renesančními, barokními a nakonec romantickými úpravami.

Přehrada Seč je největší a nejvyhledávanější rekreační oblastí v celém Pardubickém kraji. Byla vybudována na řece Chrudimce v letech 1925 až 1934, na jejích skalnatých bocích naleznete zříceniny dalších dvou hradů - Vildštějna a Ohebu.

Pověsti o podzemních chodbách
Většina hradů má nebo měla podzemní chodby sloužící k úkrytu nebo úniku v případě nepřátelského obležení. Některé z nich vedly i několik kilometrů a nezřídka se jednalo o důmyslný a složitý systém, aby jím naopak nepřítel nemohl do hradu vniknout. V dobách, kdy již hrady přestávaly plnit svou funkci a byly postupně opouštěny, i jejich podzemní chodby často zanikly. Některé však zůstaly z části funkční, známé místním lidem, ale o to více pověstí a legend je pro jejich tajemnost opřádalo. Možná některé z nich ještě skutečně ukrývají dosud skryté poklady, kdo ví.

Doprava, užitečné informace:
Třemošnice se nachází na slepé železniční trati z Čáslavi, vlakem tedy dostupná je, ale ne právě ideálně. Naopak na kole je ideálním cílem, lze tak projet i zmíněným údolím Peklo ležícím východně od hradu.

Kontakt na Turistické informační centrum Třemošnice:
1. máje 56
Tel. 469 611 135
e-mail: ic@tremosnice.cz, web www.tremosnice.cz
 
Tip:
V Třemošnici můžete navštívit i zajímavost zcela světskou, Berlovu vápenku. Dnes je v ní  muzeum vápenictví, které je pro tento kraj tradiční. Třemošnická vápenka nazývaná též Závratec byla v roce 2004 prohlášena kulturní památkou a zdejší expozice je zřízena v unikátním autentickém prostředí původního průmyslového objektu.