O nesmrtelném Kuksu a Braunově betlémě

O nesmrtelném Kuksu a Braunově betlémě

Jak se k cíli dostat: Pšky, na kole, vlakem, autem
Poloha cíle: Špitál Kuks
Doporučené výchozí místo: Pro pěší žst. Kuks nebo žst. Žireč
Možnosti občerstvení v cíli: V obci Kuks ano, ve špitále ani u betléma ne

Charakteristika:
Výlet vás zavede do Kuksu proslulého krásnou architekturou a především bezpočtem soch od slavného sochaře Matyáše Brauna. Navštívíte také jeho nedaleký skalní Betlém a především se dozvíte zajímavé, nejspíše překvapivé informace o pozadí vzniku celého komplexu.

Špitál Kuks a nedaleký Braunův betlém jsou velmi přitažlivými cíli. Pozoruhodně málo se však ví o pozadí, na němž jak Kuks, tak další stavby a díla jej obklopující, vznikly. Mají přitom jedno téma společné, je jím smrt a ruku v ruce s ní nesmrtelnost. Je to právě sto let, co byl zámeček, z jehož okna se hrabě František Antonín Špork (psáno původně německy Sporck) díval na rodinnou hrobku, zbourán. Skutečně z okna zámecké ložnice mohl majitel zdejšího rozsáhlého panství pozorovat věčné světlo, které svítilo v hrobce pod kostelem Nejsvětější Trojice na protější straně údolí. On měl i my máme před sebou promyšlený architektonický záměr, v jistém směru podivný, v jiném geniální. Ústředním bodem Šporkova myšlení byla totiž smrt. Ale nikoliv jen ve smyslu prostého umírání, ale koloběhu života tak, jak je dán přírodou a v širším chápání celým vesmírem. Špork si byl dobře vědom skutečnosti, že náš krátký pobyt na tomto světě je při usilování o vezdejší cíle jedna velká marnost nad marnost, nad kterou ve skutečnosti neomezeně vládne pouze smrt. A můžeme být ve svém pozemském životě můžeme být jakkoliv marnivými, neomezenými a zdánlivě nesmrtelnými, vládneme všemu jen dočasně. A nejednalo se přitom o jeho subjektivní pohled, ale při Šporkově vzdělanosti není pochyb o znalosti  tradičních pohledů mimoevropských i evropských. Na Kuksu tedy dokonale realizoval tehdejší názor na svět, jenž smrtelníku pravil:

Dokud žiješ, buď radosten, veselý a Bohu milý. Smrti se neboj; přijít musí, je součástí života, pamatuj však na ni vždy!

Také obrazně proto jedna část kukského areálu sloužila světským radovánkám, zábavě a odpočinku. Ta druhá, symbolicky na protějším břehu Labe, zobrazovala duchovní stránku a upomínala na poslední věci člověka, kterými jsou stáří a smrt. Celý tento impozantní barokní komplex tedy měl přísně nadosobní řád, ve kterém člověk byl tvůrcem i obětí. V Kuksu v „krásném oudolí“ na Labi velkolepý světský projekt skutečně připomínal bohatý život a k němu přináležející neodvratný konec, mezi nimiž je jen křehká hranice. A tuto skutečnost připomínal i dalšími svými kroky, například založením tajemného Řádu připomínky smrti nebo také někdy zvaného Řád orla s křížem, jehož členové prý nosili prsten s lebkou. Ten se však po jejich smrti symbolicky vracel hraběti a tak členové měli stále u sebe upomínku na prchavý život a vládnoucí smrt.
Špork založil i další řád, lovecký, zvaný Řád svatého Huberta, který však byl obdobou již existujícího německého. Poznání měla vnést exhumace ostatků hraběte Františka Antonína Šporka v rámci antropologického průzkumu prováděného Národním muzeem. Nález v rakvi byl velmi očekávaný, mělo se za to, že mimo jiné bude nalezen jeden nebo dva řády, které si měl hrabě vzít s sebou do hrobu. Ale - nenašlo se nic. Ovšem ne proto, že by tak hrabě byl pochován, ale proto, že badatelé muzea byli až druzí, kdo rakev otevřeli. Prvními byli vykradači hrobů nebo ničemní okultisté, a tak v rakvi zůstala jen změť zpřeházených kostí v textiliích pokapaných svíčkou, kterou si svítili.

Pozoruhodná je především myšlenková celistvost areálu v Kuksu i částí k němu přináležející, tedy například nedaleký Braunův betlém. Všechny části, ať již stavba špitálu samotná z dílny Giovanniho Battisty Alliprandiho, četné sochy od nejslavnějšího sochaře českého baroka, Matyáše Bernarda Brauna, jež zpodobňují mimo jiné lidské ctnosti a neřesti, nebo i komponovaná okolní krajina, mají jediného autora. Je tím přirozeně hrabě František Antonín Špork, svým způsobem velký architekt. Snad někoho napadne, že svým dílem si v jistém ohledu chtěl zasloužit nesmrtelnost. Možná ano, možná se jeho záměr dokonce zdařil, byť většinu návštěvníků Kuksu celkové souvislosti celého areálu nenapadnou. Své souvislosti chtěli vidět přirozeně i členové zednářského hnutí rozmáhajícího se na počátku 18. století. Zednáři vyznávají - dalo by se říci - velkého architekta Všehomíra a záhadná postava hraběte Šporka se pozdějším vykladačům jeho života a díla dobře hodila. Avšak Špork bezpochyby nebyl zednářem, ovšem velkým architektem ano. Ne Všehomíra, ale svým způsobem svého malého vesmíru, v němž byl skutečným vladařem za svého života, tedy až do své smrti. Tato možná podivně znějící formulace má své opodstatnění, Špork si bezpochyby uvědomoval obě stránky - tvořil, radoval se, vládl, dokud byl živ. Své dílo i odkaz zanechal nám bez nároku na to, jak s ním naložíme, ale jistě s nadějí, že jej pochopíme.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Ideálním způsobem, jak poznat celý kukský areál, je vyjít si po okružní naučné stezce Kuks-Betlém. Dovede vás nejen ke slavném Braunově betlému vytesanému do skal asi 3 km západně od špitálu, ale prohlédnout si budete moci také nově zbudovanou křížovou cestu a z vyhlídky přehlédnout velkou část Šporkova panství. 

Cyklistům doporučujeme si udělat okružní výlet přes Hořice s četnými židovskými památkami a Miletín, rodiště K. J. Erbena, kde se také nachází jeho muzeum. Básníkův rodný domek naleznete na adrese Barbory Linkové čp. 142. a návštěvu je třeba objednat na tel. 773 225 146.

Pozoruhodné nápisy a výroky F. A. Šporka
Na dveřích z kostela Nejsvětější Trojice dolů do rodinné hrobky si povšimněte zobrazení tančícího kostlivce a nápisů
Bonis bona – Mallis malla (dobrým dobré – špatným špatné) a Hodie mihi – Cras tibi (dnes já – zítra ty). Prof. Pavel Preiss, český historik umění, přeložil Šporkovy verše z němčiny takto:
Erb smrti, erb všeobecný, měj vždy před očima. Jak sprostný, tak urozený, ať si jej ovšem všímá. K strachu, jak myslíš, nebudeť; často se s ním potěšíš. Na konec tvůj vždy pamatuj, a na věky nezhřešíš.

Doprava, užitečné informace:
Nejbližší vlakovou stanicí je Kuks, pokud byste výlet chtěli pojmout obráceně a dojít ke Kuksu od Braunova betlému (dobrá volba), pak vystupte v zastávce žireč.

NKP Hospital Kuks
Tel. 499 692 161
e-mail: hospital.kuks@josefov.npu.cz
web: www.hospital-kuks.cz

Obecní úřad Kuks
Tel. 499 692 165
ou.kuks@mkinet.cz
www.kuks.cz

Tip:
Navštívíte-li Kuks koncem srpna, v době konání festivalu Theatrum Kuks, nenechte si jej ujít. Je plný barokní kultury, především hudby, divadla a také tance. Zejména představení Tanec smrti je nejautentičtějším možném prostředí – přímo v rodinné hrobce Šporků - jedinečným zážitkem.

6 km
Snadná

Body zájmu