Turista v Mobilu

Krajem Rejštejna a Kašperských hor

Start a cíl: Kašperské hory, náměstí
Délka trasy: 44 km
Čas: 3,5 - 5 h
Náročnost: 3/4
Vhodný typ kola: Horské, trekingové
Celkové převýšení na trase: 1200 m
Možnosti občerstvení: Kašperské hory, Rejštejn, Čeňkova pila, Antýgl, Modrava, Filipova Huť, Horská Kvilda

Průběh trasy:
Kašperské hory, Rejštejn, Čeňkova pila, Antýgl, Rechle, Modrava, Filipova Huť, Korýtko, Zlatá stezka, Horská Kvilda, Zlatá studna, Na Rovinách, Studenec, Kašperské Hory

Popis trasy:
Trasa je vhodná pro horská kola a milovníky lehčích terénů, který po cestě střídá silnice. Mohou jet i zdatnější děti.
Z K. Hor vás prvním úsekem, zatím po silnici do Rejštejna, povede modrá TZ.  Tu hned od Rejštejna vystřídá červená, vedená zatím stále po silnici. I v momentech, kdy z ní značka uhýbá do lesa, je zatím lépe jet po asfaltu, takto až k Čeňkově Pile. Odsud začínají lehce terénní úseky, povede vás stále červená TZ a souběžná NS Povydří. Cesta sleduje tok Vydry proti jejímu proudu, jede se tedy jen mírně do kopce. Na tomto šestikilometrovém úseku minete několik rozcestí, ale pojedete stále po červené až na Antýgl a pak i dále po ní. Pokud by se vám zdála spojka po této značce přes Antýgl moc terénní, můžete ji objet o něco dále přes parkoviště po silnici.
Od Antýglu se dále jede již po zelené TZ, souběžně vedou i značení CT 2117 a Otavská. Poslední úsek od Rechlí k Modravě se jede již opět po silnici, dále se již držte znacení CT 33. Ta vás provede Modravou a pak nasměruje doleva na sousední Filipovu Huť, odkud již přijde většina kilometrů v terénu. Stále se přitom držte značení zelené TZ, jen v posledním úseku před Horskou Kvildou CT 1042, v H. Kvildě se na silnici dejte doprava. V dalším úseku se držte značení modré TZ, ke které se od Zlaté studny přidá i CT 1203. Zhruba kilometr vedou značky spolu, ale až se rozdělí, jeďte po CT 1203 a pak návazné CT 1142. Ta vás po těžařských cestách přes les dovede až ke Studenci, vcelku po rovině. Od Studence cesta přejde doleva na CT 1201, jež vás cestou necestou pomalu povede v postupných klesáních až k cíli v K. horách.

Zajímavosti na trase:
Čeňkova pila
Při Vchynicko – tetovském plavebním kanálu, v nadmořské výšce 670 m, byla na soutoku Vydry a Křemelné v polovině 19. století postavena pila. Požívala velkého významu díky své strategické poloze na kanálu, po kterém se plavilo dříví k Otavě a pak po Vltavě až do Prahy. Pojmenována byla až později po svém majiteli, jistém Čeňku Bubeníčkovi. Zajímavostí, byť ne s jistotou ověřenou, je, že prý na pile v roce 1867 pobýval Bedřich Smetana a právě zde byl inspirován ke své symfonické básni Vltava.

Těžba zlata na Šumavě
V českých zemích je se zlatem spojováno především rýžování na Otavě. Její voda a tedy i rudy však plynou ze Šumavy a tak není divu, že právě oblast Kašperský Hor je nejstarším zlatonosným revírem v Čechách. V době středověku vznikala četná rýžoviska právě v Kašperských Horách, Rejštejně, Hartmanicích, Horské Kvildě, v celém povodí Vydry, Křemelné, ale i Hamerského a Zlatého potoka. K útlumu těžby docházelo postupně až od 15. století, až nakonec zcela zanikla. Svědectví o hornické minulosti Šumavy však dodnes vydávají četné štoly, z nichž nejznámější jsou patrně štola sv. Jana, Františkova nebo Česká šachta.
Amáliným údolím, kterým v závěru trasy pojedete, je vedena naučná stezka Cesta zlatokopů.

Kontakty:
Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory
Náměstí 1
Tel.: +420 376 503 411, 376 503 412
informace@kasphory.cz, www.sumava.net/ickhory

Informační středisko Horská Kvilda
Horská Kvilda 40
Tel.: +420 731 530 388, 388 435 555
info@horskakvilda.eu, www.horskakvilda.eu

Muzeum Šumavy
Náměstí 140, Kašperské Hory
Tel.: +420 376 582 226, 376 582 505
http://muzeum.sumava.net/

Doprava:
Do K. Hor se kromě auta dá v letní sezoně dostat i cyklobusy. Jejich jízdní řády naleznete na http://sumavago.cz/sumava_na_kolo/sumava_cyklobusy/cz.

Tip:
Výlet si můžete zpestřit např. návštěvou hradu Kašperk (3 km od K. Hor) nebo Jezerní slati, kterou budete míjet jen kousek od Horské Kvildy.