Památkový okruh

Památkový okruh

Délka okruhu: cca 1,7 km

Jednotlivá zastavení
náměstí T. G. Masaryka s budovou České spořitelny, Mariánským sousoším, kašnou se sochou Záboje
pomník Davidova hvězda
náměstí Odboje a náměstí Václava Hanky s budovou gymnázia a městského kulturního zařízení Hankův dům
Valová ulička se zbytky městského opevnění
kostel sv. Jana Křtitele s lapidáriem
Kohoutův dvůr
Šindelářská věž

1. Náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka se nejprve jmenovalo Zábojovo, později Gottwaldovo. Z velkoryse pojatého prostoru vedly přímočaré ulice k branám městského opevnění.

Renesanční budova Staré radnice
Byla na náměstí postavena roku 1572 po požáru měšťanského domu, který zde stával. Původní štít směřoval do Kostelní ulice (dnešní Palackého) a na straně do náměstí měla radnice věž podepřenou v přízemí dvěma opěrnými sloupy. V roce 1790 vyhořela a roku 1833 byla přestavěna s novým štítem orientovaným do náměstí. Tak zde stojí dodnes, přestože fasáda domu prošla určitými změnami. Na průčelí radnice se nachází hodiny a latinský nápis. Hodiny mívaly tři ručičky: hodinovou, minutovou a pak třetí, která ukazovala čas jednoho dne rozdělený do čtyřiadvaceti částí. Zelený ciferník s čísly 1 až 24 na budově zůstal dodnes. Latinský nápis na průčelí hlásá: "Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné." V prvním patře budovy se nachází konšelská síň, která slouží slavnostním příležitostem města, a výstavní síň.

Budova České spořitelny
Další dominantou náměstí je secesní budova České spořitelny z let 1909–1910. Její pravé křídlo bylo přistavěno později, dnešní podobu získala až v roce 1930.

Dům č. p. 85
Za povšimnutí také jistě stojídům s číslem popisným 85, který se nachází na západní straně náměstí (stojíme-li čelem ke spořitelně, máme ji po levé ruce). Dům je s podloubím na čtyřech pilířích, zdobených lvími maskami, a sochou sv. Jana Nepomuckého ve štítu.

Mariánské sousoší
Uprostřed náměstí stojí Mariánské sousoší, které má podobu bohatě zdobené rokokové  pyramidy. Na vrcholu pyramidy je socha Panny Marie stojící na kouli, která představuje svět. Tento svět obtáčí had s jablkem v tlamě. Panna Marie má hlavu ověnčenou kruhem z dvanácti hvězd. Nad římsou ve střední části sousoší jsou sochy sv. Kosmy a  sv. Damiána, sv. Vavřince a sv. Floriana. Okolo pyramidy stojí na podstavcích šest soch, jimiž jsou sv. Jakub, sv. Jan Křtitel, sv. František Xaverský, sv. Norbert, sv. Ignác a sv. Jan Nepomucký. Sousoší zhotovil Josef Procházka z Chrudimi a na náměstí bylo postaveno v roce 1754.

Kašna se sochou Záboje
Sochařskou památkou z  roku 1857 je kašna se sochou Záboje. Jejími autory jsou zdejší rodáci, sochaři František a Antonín Wagnerovi. Kašna se sochou Záboje byla odhalena na náměstí 29. září 1857 při oslavách 40. výročí nalezení Rukopisu královédvorského. V roce 1950 byla  přemístěna na okraj města a v roce 2005 se vrátila na náměstí přesně na místo, kde dříve stávala.

Záboj, postava z  Rukopisu královédvorského, má na sobě staroslovanský kroj, je opásán mečem, pravou rukou se opírá o štít a levou rukou tiskne k srdci varyto. Stojí na skále, z níž prýští tři prameny vody, které jsou symbolem  čistoty, zdraví a stálosti.  Pod sochou ve skále je vytesáno jméno Záboj a o něco níže slova: "Ty mluvi k nim slovy oteckými," což naznačuje, že si máme českého jazyka vážit a zkulturňovat jej.

Z náměstí se vydejte ulicí Švehlova ke kruhovému objezdu a na něm doprava z kopce dolů. Po pravé straně uvidíte pomník ve tvaru Davidovy hvězdy.

2. Pomník Davidova hvězda
První židovské rodiny přišly do Dvora Králové nad Labem okolo roku 1850 a vybudovaly zde jedny z prvních textilních továren. Roku 1890 postavili místní Židé synagogu, která byla vysvěcena o rok později. Synagoga sice přežila obě světové války, osudným se jí však v šedesátých letech 20. století stala stavba silnice, které musela i přes protesty mnoha občanů ustoupit.

Na místě bývalé synagogy dnes stojí pomník ve tvaru Davidovy hvězdy, o jehož vznik se zasloužil pan rabín Norman Patz, coby iniciátor, a akademický sochař Jaroslav Černý, který pomník navrhl. Ten však svůj návrh nestačil uskutečnit, neboť předčasně zesnul, proto se jeho zpracování ujal jeho syn Ota Černý. Památník byl slavnostně vysvěcen 16. 2. 2008.

Od pomníku pokračujte Rooseveltovou ulicí po pravé straně směrem k náměstí Odboje a náměstí Václava Hanky. Cestou budete po pravé straně míjet roubenku, která je pravděpodobně nejstarší dřevěnou budovou ve městě. Býval to kdysi dům soustružníka Šmída, později zde bylo velitelství kasáren, četnická stanice, barevna a naposledy soustružnictví dřeva.

3. Náměstí Václava Hanky a náměstí Odboje, městské kulturní zařízení Hankův dům

Náměstí Václava Hanky
Střed náměstí zdobí fontána "Rukopisy" od královédvorského sochaře Jaroslava Černého. Dominantou náměstí Václava Hanky je Hankův dům, novorenesanční budova z roku 1874, která dnes slouží jako městské kulturní zařízení. Nepřehlédnutelná je i budova kina Svět. Původně sokolská tělocvična z roku 1896 byla v roce 1927 přestavěna na kino.

Náměstí Odboje
Náměstí dominuje památník Odboje. Památník je dílem pražského sochaře, profesora Jaroslava Horejce a architekta Viléma Kvasničky. Z královédvorského pískovce jej zhotovil sochař František Bílek. Památník byl odhalen v roce 1922, je vysoký šest metrů a představuje Matku vlast zachycující těžce raněného syna, který se pro ni obětoval. Další dominantou náměstí je historická budova gymnázia, která byla postavena v letech 1893–1895.

Od Hankova domu se vydejte přilehlou uličkou s kostelem v pozadí.

4. Valová ulička a zbytky opevnění
Město bylo opevněno již koncem 13. století. Hradby obepínaly město ve velkém oválu. Přístup do města byl zajištěn čtyřmi branami: Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou. Brány byly chráněny válcovými věžemi, pouze u Horní brány byla věž hranolová. Pevnostní charakter města byl na jihu a na západě posilován řekou Labe; zde byly vodní příkopy se zdvihacími mosty. Dvorské opevnění je v kraji výjimečné – hradební zeď neměla ochoz s cimbuřím, ale dovnitř skloněnou pultovou stříšku.

Od roku 1785 přestaly hradby sloužit svému účelu, ale ještě roku 1841 existovaly téměř kolem celého města. I dnes je stopa bývalých hradeb patrná. Na několika místech můžeme sledovat celistvější fragmenty, které nám dovolují dotknout se historie města – např. úsek ve Valové uličce, dále pak na západní straně kostela sv. Jana Křtitele a u Šindelářské věže. Z bran se zachovala část Horní brány (její fragmenty můžete spatřit na konci Valové uličky – dodnes se zde říká Na Bráně) a část Šindelářské. Z věží se dochovala pouze Šindelářská věž.

Na konci Valové uličky se vydejte vpravo do kopce a na křižovatce po levé straně již nemůžete přehlédnou kostel.

5. Kostel sv. Jana Křtitele
Gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka. Ten byl dvakrát přestavěn a rozšířen. Dnešní podobu získal kostel až v 90. letech 19. století. Kostelní věž byla přistavěna po římsu roku 1644 a roku 1894 byla zvýšena na nynějších 64 metrů.

Ve věži kostela jsou tři funkční zvony. Největší zvon pochází z  roku 1505 a jmenuje se sv. Jan, říká se mu také "Hrubý" nebo "Velký". Další zvon, zvaný "Umíráček", je z  roku 1508 a třetí "Čapek" nebo také "Poledník" je z roku 1540. Kromě zvonů odbíjí čas i novodobý hodinový stroj, jehož zvuk je slyšet každou čtvrthodinu.

Rukopisná kobka – nález Rukopisu královédvorského
Zajímavou kapitolou v historii kostela byl nález rukopisu v klenuté kobce kostelní věže. Dne 16. září 1817 "objevil" český spisovatel, básník, jazykovědec, literární historik, knihovník a vysokoškolský pedagog Václav Hanka tzv. Rukopis královédvorský – nejstarší česky psaný text se 14 písněmi ze 13. století. Přestože se ukázalo, že se jedná s největší pravděpodobností o padělek, který vytvořil Václav Hanka společně s přítelem, básníkem Josefem Lindou, a zřejmě i s dalšími, dokument významně ovlivnil atmosféru národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin. V současnosti je Rukopis královédvorský uložen v knihovně Národního muzea v Praze.

Lapidárium
V hradební zdi za kostelem (v lapidáriu) je zazděný gotický půlkruhový portál, pravděpodobně ze špitální kaple, empírový náhrobek z roku 1811, vedle bohatě zdobený empírový portál z  roku 1791 a pět náhrobních desek.

Odpustkové oratorium
Severně od kostela, uprostřed náměstí Republiky, se nachází Odpustkové oratorium – sousoší sv. Jana Nepomuckého, které sem bylo přemístěno v roce 1956 z dnešní Rooseveltovy ulice. Na soklu jsou umístěny sochy sv. Barbory, Šimona a Judy. Toto sousoší pochází z období kolem roku 1730 a zhotovil jej chrudimský řezbář Josef Procházka.

Za kostelem se na hlavní křižovatce dejte doprava a asi po 250 m dorazíte k budově městského muzea – Kohoutovu dvoru.

6. Kohoutův dvůr
Celý komplex byl původně uzavřený zemanský dvůr, který v letech 1736–1738 nechal na raně barokních základech postavit  F. A. Berger, úředník hraběte F. A. Šporka. Z původní usedlosti zůstaly tři budovy. Hlavní budovu se špýcharem spojuje vstupní brána s Bergerovým znakem a jeho monogramem. Místo nad průchodem zdobí reliéf sv. Floriána. Na ochozu je socha Imakulaty Marie, po stranách sv. Jan Křtitel a Jan Evangelista. Špýchar, jak ostatně název napovídá, v minulosti sloužil jako sýpka a měl tak pro město velmi významnou funkci.

Kohoutův dvůr získal svůj název asi v polovině 19. století, kdy byl upraven k obývání tehdejším majitel Aloisem Kohoutem. V současné době je v prostorech Kohoutova dvora městské muzeum. V prvním patře hlavní budovy je od roku 2015 umístěná expozice dokumentující dějiny města a textilního průmyslu na Královédvorsku a ve druhém patře od roku 2013 expozice věnovaná tradiční výrobě vánočních ozdob. V nově zrekonstruované budově Špýcharu je od roku 1998 galerie, přednáškový a výstavní sál. Komplex budov doplňuje třetí objekt, který byl kdysi konírnou. Nádvoří dominuje kamenná barokní studna.

Od muzea se vydejte zpět směrem ke kostelu a asi po 40 m zahněte doleva do Tylovy ulice. Po chvíli chůze narazíte na jedinou dochovanou kamennou věž.

7. Šindelářská věž
Šindelářská věž je jedinou dochovanou z původních 4 hradebních věží, které střežily vstup do města. Na výšku má 20 a v průměru 7 metrů. Její základy jsou cca 1 m v tvrdém jílu. Své jméno dostala podle ulice, v níž měli své dílny výrobci šindelů. Do roku 1791 zdobil věž i malý orloj. Přestože se její sláva nemůže rovnat slávě její příbuzné v Pise, jednu zajímavost mají obě věže společnou. Při pohledu z Věžní ulice můžete vidět, že i naše věž je mírně nakloněná a opírá se o sousední dům. U věže si také můžete povšimnout zbytku hradební zdi. Vnitřní prostory věže bohužel nejsou veřejnosti zpřístupněny.

Od Šindelářské věže pokračujte rovně ulicí Havlíčkovou. Na konci ulice se vydejte doprava a jste zpět na náměstí T. G. Masaryka.

https://www.dvurkralove.cz/cs/tipy-na-vylety/pamatkovy-okruh.html

1,8 km
Snadná

Body zájmu