Horšovský Týn

Horšovský Týn

V mělkém údolí řeky Radbuzy je po obou jejích březích rozloženo malebné město Horšovský Týn. Městem prochází hlavní komunikace I/26 a v dávné minulosti zde vedla zemská stezka z Prahy do Řezna, kde již v 10. století stávala kupecká osada, patrně ohrazená palisádovou hradbou a chráněná hliněným valem.
Po vzniku pražského biskupství - po roce 973 - se celá oblast stává majetkem této instituce se správou v nedalekém Horšově. Dle zdejší vesnice získalo město svůj název: Horšovský Týn.
 Svým hospodářským a strategickým významem zastínil Týn postupně ve 13. století Horšov. V pol. 13. století přenesl biskup Jan III. z Dražic sídlo svého panství z Horšova do Týna, který od Horšova obdržel jméno. Sídlem biskupa však nebyla původní kupecká osada na pravém břehu, ale neklidná doba si vyžádala stavbu pevného hradu na výhodnějším místě - na strmě se zvedajícím levém břehu Radbuzy. V jeho podhradí vzniklo nové jádro osídlení.
Zakládací listina města se nezachovala, psaná privilegia získal Horšovský Týn až roku 1406 od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka. To už bylo město půl století obehnáno pásem hradeb. Jejich pevnost se osvědčila v době husitských válek, kdy byly hrad a město několikrát obléhány, v roce 1422 a 1431. To již byl zástavním držitelem panství Zdeněk z Drštky.
 V roce 1542 získali město a celé panství Lobkovicové, jeden z nejvýznamnějších panských rodů v Čechách. Začátek jejich panování však nebyl příliš šťastný. V roce 1547 postihl hrad a město katastrofální požár. K překonání následků požáru přistoupili Lobkovicové s renesanční velkorysostí. Na místě biskupské falce vyrostl rozlehlý, pohodlný zámek ve stylu severoitalské renesance. Také měšťanské domy získaly renesanční podobu.
Hospodářské podnikání Lobkoviců přineslo městu rozkvět, i když měšťané vedli s vrchností neustálé spory o výši poddanských povinností. Lobkovicové panství však bohatlo, patřilo na přelomu 16. a 17. století mezi 10 největších dominií v Čechách. Nebylo tedy divu, že po porážce stavovského povstání, jehož se Vilém st. z Lobkovic aktivně účastnil, projevil o panství zájem jeden z  nejbližších důvěrníků bělohorského vítěze císaře Ferdinanda II. - hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu. Získal ho velmi lacino v roce 1622 a v držení této rodiny zůstává až do roku 1945. Pro město samotné byla změna pána určitou výhodou, protože mocný majitel dovedl město ochránit před průtahy a nájezdy žoldnéřů. A tak až na sklonu třicetileté války utrpěl Horšovský Týn značné škody při tažení švédských vojsk.
 Po třicetileté válce zaznamenal Horšovský Týn opět pozvolný rozvoj. Nebylo to však už město ryze české, v průběhu 2. pol. 17. století a zejména v 18. století byla dovršena germanizace Horšovského Týna.
Zlepšující se hospodářská situace se projevila i ve zvýšené stavební aktivitě. Město dostalo barokní a rokokovou podobu, kterou si historické jádro zachovalo dodnes. Od roku 1849 až do roku 1960 (111 let) byl Horšovský Týn okresem.
Až do začátku 20. století převládalo ve městě zemědělství. V roce 1900 byla vybudována železnice Staňkov - Horšovský Týn - Poběžovice. Významným rokem v historii je pro Horšovský Týn rok 1945. Dne 5. 5. 1945 v 19,38 hodin byl Horšovský Týn osvobozen Americkou armádou.
Od 1. 1. 2003 se město Horšovský Týn stalo obcí s rozšířenou působností.

Dominantou města je Státní hrad a zámek Horšovský Týn, národní kulturní památka, kde je zpřístupněno několik prohlídkových okruhů. K zámku přiléhá rozsáhlý zámecký park s řadou vzácných dřevin a několika zajímavými stavbami.
Městská památková rezervace v Horšovském Týně je souborem stavebních památek od doby gotické po počátek 20. století. Patří sem především církevní stavby – arciděkanský kostel sv. Apolináře s gotickým presbytářem a nástěnnými malbami v kapli a městský kostel sv. Petra a Pavla, původně gotický s barokní přestavbou. Překrásná vyhlídka na malebné městečko se naskytne po vystoupení 98 schodů z věže kostela sv. Petra a Pavla. Věž je vysoká 38 metrů a je veřejnosti přístupná v červenci a srpnu, každý den kromě pondělí a v červnu o víkendech.
Na náměstí se nachází také empírová zvonice, která skrývá několikatunový zvon.
Výstavným měšťanským domům na náměstí s gotickými stavebními prvky a nádherně zdobenými barokními štíty dominuje renesanční budova radnice. Po zámku nejrozsáhlejším komplexem staveb je kapucínský klášter z poloviny 17. století.

Ve městě se koná mnoho zajímavých kulturních akcí, z nichž nejvýznamnější je Anenská pouť. Více než pětisetletá tradice konání poutí k poutnímu kostelu sv. Anny na Vršíčku promění každý poslední červencový víkend město v jednu velkou scénu.

Nedaleko města, na Šibeničním vrchu, kde stávala poutní kaple Panny Marie Lurdské, byla v roce 2010 postavena dřevěná rozhledna vysoká 21,5 metru. Rozhledna je celoročně volně přístupná veřejnosti a poskytuje dokonalý výhled na město a celé pásmo Šumavy a Českého lesa. Vede k ní značená naučná stezka s několika zastaveními.
Další naučná stezka „Královská rokle“ provede návštěvníka zámeckým parkem a naučná stezka Obora Horšov Vás dovede k půvabnému loveckému zámečku Annaburg. Stezka začíná od školního statku v Horšově, kde lze navštívit i malý hospodářský dvůr.
Ke všem těmto zajímavostem je možné pohodlně zajet i na kole, neboť tudy vedou značené cyklotrasy 2141 a 2241, které spojují Horšovský Týn s mezinárodní cyklotrasou č. 3 (z Regensburgu do Plzně) a dovedou cykloturisty až do přírodního parku Sedmihoří s další naučnou stezkou.

VšeCyklotrasaNaučná trasaTuristická trasa

CYKLOTRASA č. 2241a Horšovský Týn

CYKLOTRASA č. 2241 Horšovský Týn

CYKLOTRASA PŘÁTELSTVÍ č. 2141 Horšovský Týn

Horšovský Týn – Domažlice – zelená

Horšovský Týn – Na Soutoku – zelená

Královská rokle Horšovský Týn

Mířkovské rybníky a Sedmihoří Horšovský Týn

Naučná stezka SEDMIHOŘÍ Horšovský Týn

OBORA HORŠOV Horšovský Týn

Po kostelích a tvrzích Horšovský Týn

Po mohylových polích Horšovský Týn

Po stopách Jiráskovy Lucerny Horšovský Týn

Pod Jedlový vrch - žlutá Horšovský Týn

ROZHLEDNA NA ŠIBENIČNÍM VRCHU Horšovský Týn

Údolím Radbuzy Horšovský Týn

Za naučnou stezkou Sedmihoří Horšovský Týn