Prostějov

Prostějov (německy Proßnitz, polsky Prościejów) je město v Olomouckém kraji, 17 km jihozápadně od Olomouce, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Město se rozkládá ve výši 225 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky Hloučela a Romže. Ke dni 1. 1. 2013 zde žilo 44 330 obyvatel. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Historie
První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T. G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem Lichtenštejnů, což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 tiskárnou Kašpara Aorga vytištěna první kniha na Moravě. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté začíná město dostávat barokní ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu historismu a secese. Od 20. a především 30. let se dominující výstavbou stává v Prostějově funkcionalismus.

Od 60. do 90. let 19. stol spolu soupeřili čeští a němečtí představitelé o vedení města. Přestože bylo německy mluvící obyvatelstvo v menšině, díky kuriovému systému, který preferoval bohatší vrstvy, bylo vedení města až do roku 1892 německé. Prvním starostou české národnosti se stal Karel Vojáček.

Za první světové války došlo v roce 1917 k hladovým bouřím před budovou Okresního hejtmanství. Nezkušené vojenské jednotky povolané z Olomouce nezvládly situaci a začali střílet do davu. Během střelby zemřelo 23 lidí a dalších 80 bylo zraněno. Na památku události byl po válce postaven Pomník padlých hrdinů a celé náměstí bylo přejmenováno na Náměstí Padlých hrdinů.

Během druhé světové války byla rozsáhlá židovská komunita deportována do vyhlazovacích táborů, kde většina (celkem 1227 osob) zahynula.

10. dubna 1953 po půlnoci byla z hlavního náměstí odstraněna socha Tomáše Garrigue Masaryka. Tento čin vyvolal vlnu nesouhlasu a odpoledne se konala demonstrace. Do města byly povolány policejní jednotky a Lidové milice. V souvislosti s demontrací bylo vyslýcháno 90 osob, 43 posláno před soud a 20 osob bylo odsouzeno k odnětí svobody až do výše 1,5 roku. Podle pozdějšího vyštřování se na odstranění sochy podílel předseda ONV František Ján, důstojníci leteckého učiliště v čele s Františkem Bernátem a několik příslušníků StB.

Několik dní po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy (1968) došlo ve městě ke střelbě. Sovětští vojáci začali střílet a zastřelili tři lidi a množství dalších lidí bylo zraněno. Zástupci vojáků nikdy neuvedli, kdo je za incident zodpovědný.
K dochovaným památkám patří bašta z 15. století a renesanční radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako muzeum. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a orlojem. V Prostějově se narodil významný český vědec Otto Wichterle, gotický stavitel Matěj Rejsek, filozof Edmund Husserl, malíř Alois Fišárek a básník Jiří Wolker. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny Karel Dostál-Lutinov. Starostou města a gymnaziálním učitelem tu byl Jan Sedláček, poslanec československého parlamentu za Národní sjednocení.

V Prostějově je v současné době významný textilní, strojírenský a potravinářský průmysl.

Židé v Prostějově
V Prostějově se nacházela významná židovská komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě.[9] Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 Židů, celkový počet obyvatel byl 24 000. V Prostějově působili tito rabíni: Geršon Aškenazi (asi 1650), Meir Eisenstadt (asi 1700); Nehemias Trebitsch (1825–1830), Löw Schwab (1830–1836), Hirsch Fassel (1836–1853), Adolf Schmiedl (1853–1869) a Emil Hoff (1870–1897). Demolici židovského města, kterému se přezdívalo Hanácký Jeruzalém (což byla potažmo přezdívka celému Prostějovu) obhajuje film Zámek Nekonečno z roku 1983 s Pavlem Křížem v hlavní roli (dostupný na youtube.com).

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prost%C4%9Bjov

VšeCyklotrasaNaučná trasaTuristická trasaIn-Line

Do Ludéřova – po žluté a zelené

Do Otaslavic po všech barvách

Do Plumlova po červené k Podhradským rýbníkům

Hloučela

Na rozhlednu Velký Kosíř Prostějov

Naučná stezka Čehovice

Přerov – Hranice na Moravě

Prostějov - Boskovice

Prostějov - Brodek u Prostějova

Prostějov - Čechy pod Košířem

Prostějov - Kostelec na Hané

Prostějov - Němčice nad Hanou

Sloupsko - šošůvské jeskyně

Z Čelčic do Klenovic na Hané

Ze Sloupu k vodní nádrži Plumlov