Turista v Mobilu

Kostel svatého Klementa (Levý Hradec)
Římskokatolický kostel sv. Klementa na Levém Hradci je nejstarší křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem roku 884. Z původní rotundy se zachovaly pouze základy pod dnešní barokní lodí ze 17. století. Kolem kostela se nachází hřbitov, založený v 11. století.

Popis místa
Kostel se nachází na výšině a je obklopen hřbitovem. Je zde pochovaný například Jan Felkl (1817–88), který v nedalekých Roztokách založil po celé Evropě proslulou firmu na výrobu glóbů. Vnitřní vybavení zaujme návštěvníky především hlavním oltářem se starou románskou mensou. Nese barokní obraz sv. Klimenta s pozadím Levého Hradce. Dále se zde nachází figurální náhrobky pod kruchtou, zazděné románské okno, starobylé fresky v presbytáři s tématem Umučení Páně a znázorněním čtyř církevních Otců: sv. Ambrože, Augustina, Jeronýma, Řehoře a dalších.

Historie kostela
Nejstarší kostel v Čechách byl postaven na Levém Hradci uprostřed hradiště (odtud tradice Levého Hradce jako místa, „kde začalo naše křesťanství"). Přesné datum založení není známo, ale předpokládá se, že výstavba proběhla kolem roku 880 na příkaz knížete Bořivoje (prvního historicky doloženého knížete z rodu Přemyslovců). Po dokončení ho nechal zasvětit sv. Klimentovi.

Roku 982 zde byl zvolen druhým českým biskupem sv. Vojtěch, ale již v témže roce ho zastínila Praha. Nakonec roku 1041 císař Jindřich III. vypálil hradiště i kostel. Hradiště již obnoveno nebylo, ale kostel v podobě románské rotundy byl znovu obnoven v druhé polovině 11. století. Později byl na místě původní apsidy postaven gotický presbytář, který byl v 16. století zklenut a opatřen freskami. Roku 1656 se přistavěla zvonice a do roku 1684 proběhla přestavba staré rotundy v barokní kostel. Tato podoba vydržela do dnešní podoby.

Nejstarší podoba kostela
Pod podlahou dnes stojícího kostela byly v letech 1939–1941 objeveny a prozkoumány základy rotundy s kruhovou lodí a podkovovitou apsidou. Již brzy po tomto objevu začala diskuze, zda se jedná o původní podobu kostela, tak jak měl vzniknout na konci 9. století. Dnes je na základě studie Petra Sommera o základovém kameni v podstatě přijímána jako doba vzniku archeologicky prozkoumané rotundy nejdříve 11. století. Skutečnost pozdějšího založení podporuje i fakt, že okolo kostela se začalo pohřbívat až v 11. století, předtím bylo obyvatelstvo pohřbíváno mimo hradby v místech dnes zničených žalovskou cihelnou. V otázce původní podoby kostela se proto uvažuje o možnosti dřevěné stavby.

zdroj: wikipedia.org