Zámek Klecany

Zámek není přístupný veřejnosti.

První písemná zpráva o Klecanech byla zjištěna v Deskách zemských půhoných a je z r. 1316. Zápis se zde zmiňoval o Mladoňovi z Klecan. Další dochovaná zmínka je z r. 1332, kdy Klecany koupil od Ditlina Glasera pražský měšťan Bohuslav Olbramovec, který r. 1357 převedl své statky v Klecanech na syna Šimona. Ten opustil Prahu a za své sídlo si zvolil Klecany. Během 14. století byly Klecany rozděleny mezi několik majitelů, ale ta část, kde je r. 1380 připomínána tvrz, patřila stále Olbramovicům. Roku 1418 ves s tvrzí, kostelem a krčmou získává staroměstský měšťan německého původu Mikuláš Meixner z Jevíčka řečený Gewicer.

Ten musel jako odpůrce husitů uprchnout a jeho majetek po konfiskaci připadl Starému Městu pražskému. Obec Starého Města pražského Klecany nabídla Gewicerovým potomkům za 280 kop grošů, což zřejmě přesáhlo jejich finanční možnosti a proto Klecany i s Klecánkami za ně vyplácí královský podkomoří Jan Dražický z Kunvaldu za slib, že obec pak přejde do majetku pánů z Kunvaldu, k čemuž opravdu došlo, a to roku 1435. Ti mají Klecany v držení až do osmdesátých let 15. století, kdy Klecany získává vladyka Petr Pašinka z Trojanovic. Z jeho držení přecházejí Klecany r. 1507 na Zikmunda Hromadu z Boršic. Tomu se podařilo vyprosit u krále Vladislava II. povýšení vsi na městečko.

Roku 1550 Zikmundův syn Jan jednu část obce prodává Oldřichovi z Prostiboře a na Lochovicích a druhou Kašparu Zelenderovi z Prošovic. Oldřich z Prostiboře prodává svůj díl Arnoštovi Bryknarovi z Brukštejna a na Libni, ten však byl se svým sousedem v neustálém sporu a tato pře se rozřešila až roku 1562, kdy Zelender z Prošovic prodává svůj díl Jiříkovi Vchynskému ze Vchynic. Další písemná zpráva o Klecanech je až z roku 1598, kdy již má celou ves v držení Jan Služský z Chlumu. Panství však bylo zadluženo a jeho synové jsou nuceni ho roku 1607 prodat. V této době se začínají objevovat první zmínky o zdejším zámku. V letech 1613 – 1616 je majitelem klecanského panství Radslav z Vřesovic A od r. 1616 se Klecany dostávají do držení Anny Fürstenberkové, rozené z Lobkovic, která Klecany připojuje ke statku v Chvatěrubech. Roku 1654, Klecany samostatně prodává Kryštof Popel z Lobkovic Adamu Matyášovi z Trautmannsdorfu.

Dalším známým majitelem je roku 1691 Václav Vojtěch ze Šternberka. Při koupi byl dosud nedokončený zámek popsán jako trojkřídlá budova uprostřed hospodářského dvora, ze dvou stran chráněná příkopem. Hlavní jižní průčelní křídlo bylo dvoupatrové s velkým sálem zdobeným štukem a menším pokojem s krbem v horním poschodí. Půda nad nimi byla upravená ke skladování obilí. Obě boční křídla byla patrová. Levé západní, na rozdíl od dokončeného pravého východního se sedmi obytnými místnostmi v patře, bylo vystavěno jen po střechu. Tři místnosti v patře nebyly dokončeny a pod nimi byla zřízena stáj a chlév. Stropy místností v obou vyšších patrech průčelí budovy byly zdobeny štukem a freskami. Západní křídlo bylo zastřešeno, nedokončené místnosti v prvním patře byly využívány ke skladování obilí a v přízemí pod nimi zůstaly maštale.

Náklady na dostavbu zámku byly příliš veliké a tak zámek přechází do vlastnictví věřitelů, od nichž ho roku 1727 kupují Clam-Gallasové, v jejichž držení je až do r. 1803. V této době zámek dvakrát navštívila císařovna Marie Terezie, poprvé r. 1754 a podruhé r. 1757. Hrabě Kristián Filip Clam-Gallas zámek prodává bývalému nájemci nelahozevského panství Janu Woborzilovi. Jeho rodina drží zámek do roku 1847, kdy ho kupuje tehdy významný cukrovarník, Antonín Balle. Posledním soukromým majitelem zámku byl od r. 1892 Jindřich Benies.

Jeho žena Matylda Beniesová byla nucena z důvodu záchrany rodiny souhlasit z rasových důvodů s rozvodem a znovu se provdat za Němce Weinzenbecka a r. 1942 prodat zámek organizaci Hitlerjugend. V r. 1944 jsou zámek i přilehlé klecanské letiště obsazeny německými vojsky.

Zámek během své existence třikrát vyhořel, a to v letech 1827, 1857 a 1924. Po prvním požáru zůstalo již průčelní křídlo jednopatrové a později bylo dodatečně přistavěno i čtvrté severní křídlo. Na zámecké budově jsou patrné barokní vikýře. Obnova zámku byla provedena v empírovém slohu podle návrhu Kašpara Předáka.

Po r. 1945 sídlila v zámku Ústřední škola Československého svazu mládeže a od roku 1950 až do r. 1990 zde působila Československá lidová armáda (od r. 1989 Armáda Československé republiky).

Ministerstvo obrany převádí zámek do majetku obce. V roce 1992 byl zámek i s parkem prodán firmě AZ SERVIS. Od r. 1990 do r. 2003 došlo téměř k devastaci zámku, neboť nový majitel se o nemovitost nestaral a v roce 2003 ji převádí do vlastnictví současného majitele, kterým je firma BECK Group, a.s.

Současný majitel provedl rozsáhlou rekonstrukci zámku i přilehlých prostor a celý objekt je již opět schopný užívání.

http://www.mu-klecany.cz/web/cs/turistika/naucna-stezka

Body zájmu

Tipy na trasy