Černá věž, Praha
Černá věž (též nazývána Zlatá) je výrazná čtyřboká kamenná věž na východním konci Pražského hradu, k níž vedou Staré zámecké schody. Ačkoli prošla různými úpravami, zachovala si charakter středověké hradní věže ze 12. století. Je jedinou zcela dochovanou věží z původního románského opevnění.
Historie
Věž vznikla jako brána patrně současně s celým románským opevněním, krátce po roce 1135. Ve 13. století byla brána zazděna a věž dostala jehlancovou střechu. Za Karla IV. byla tato střecha pokryta pozlaceným olověným plechem a věži se říkalo také "Zlatá". V 15. století byla věž mírně zvýšena a zrušeno cimbuří na jejím ochozu. Na počátku sloužila věž obraně. V nejvyšším patře bylo obydlí hlásného, který v okolí sledoval blížící se nepřátele nebo případné požáry. 10. dubna 1538 věž po zásahu bleskem vyhořela a místnost v prvním patře byla patrně upravena na vězení.[1] Během velkého požáru hradu, Malé Strany a Hradčan 2. června 1541 byla věž uchráněna, ovšem její zdivo bylo od kouře natolik zčernalé, že se jí začalo říkat Černá věž. Dnes je veřejnosti nepřístupná a nachází se zde depozitář archeologických nálezů z Pražského hradu. [2]
Vězni odboje 1547
V době odboje nekatolických českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému roce 1547 bylo zatčeno přes 600 osob. Mezi nejpřednější vězně z Černé věže patřil staroměstský kancléř Sixt z Ottersdorfu. Ten byl dne 22. července "vržen do smradlavého sklepa v Černé věži", kde kvůli velkému zápachu mu šlo o zdraví i život, byl na žádost mocných přímluvců přemístěn do vězení s volnějším režimem.
Mezi politické vězně patřil i doktor Šimo Firmas. Byl obviněn, že v odboji skládal satirické písničky a básničky proti králi a katolické církvi. V Černé věži strávil dva týdny, odkud byl pak převezen do vězení na hradě Křivoklát. Byl mučen, ale vydržel, vina mu nebyla prokázána a když se mu zahojily rány po mučení na skřipci, byl propuštěn.[3]
Popis
Románská čtyřboká věž s bránou, s půdorysem 11 x 11 m a tloušťkou zdí asi 2,4 m, severní zeď má tloušťku 3 m. Současná výška z vnější (východní) strany po gotickou římsu činí 26 m, původně byla věž asi o 2 m nižší. Vnější plášť věže tvoří původní kvádříkové zdivo z opuky, nároží v dolní části tvoří velké pískovcové kvádry.[4]
Přispěvatelé Wikipedie, „Černá věž (Pražský hrad),“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cern%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE_(Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad)&oldid=15716396 (získáno 20. 02. 2018).
Autor: Niki Sublime – originally posted to Flickr as Walking around the castle, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5586322
Černá věž, Praha
Body zájmu
Tipy na trasy
-
Bohnický sjezd
-
Botanické zahrady Praha Troja Praha 7
-
ČeskOOkolo
-
Cestou Prokopským údolím
-
CYKLOTRASA PRAHA – BEROUN
-
Do Stromovky, Úholičky
-
Do ZOO Praha Suchdol
-
In line Praha Troja
-
Klecany - Letňany
-
Klecany – Bohnice
-
Klecany – Bohnice
-
Klecany – Praha Holešovice
-
Klecany – Troja
-
Legendy na Malostranském náměstí
-
Na Okoř cestou
-
Na Petřín známý neznámý
-
Na Vyšehrad bájný i současný
-
Nelahozeves - Praha Troja, výlet lodí
-
Nové Město Praha
-
NS Roztocký háj Tiché Údolí, Suchdol
-
Petřín a Hradčany Praha 1
-
Po Šáreckém údolí Praha
-
Praha - Mělník
-
Pražské synagogy Praha Josefov
-
Pražský hrad Praha 1
-
Procházka Kampou Praha 1
-
Procházka Královskou oborou
-
Procházka Letenskými sady Praha Hradčany
-
Procházka přírodním parkem Hvězda Praha
-
Roztoky - Budovec
-
Šárecké údolí, soutěsky z úsvitu našich dějin
-
Severním okolím Prahy
-
Skalní výhled na Klecanský jez, Klecany
-
Staré Město Praha
-
Staroměstská mostecká věž
-
Staronová synagoga a příběh o Golemovi
-
Svatojakubská cesta
-
Troja - Klecany - Máslovice - Libčice část I
-
Trojský zámek a ZOO, Roztoky
-
Větší okruh Divoká Šárka
-
Výlet lodí, Troja - Úholičky
-
Výlet na Alšovu vyhlídku - Kralupy
-
Výlet na zámek ve Chvatěrubech a v Troji, ZOO
-
Výlety s Karlem 1.část Praha Troja - Klecany
-
Z Vyšehradu na ostrovy Praha 1
-
Zoologickou a botanickou zahradou Praha Trója