Novoměstská radnice, Praha

Novoměstská radnice, Praha
Novoměstská radnice, jedna z národních kulturních památek v Praze, se od 1. ledna 2007 stala příspěvkovou organizací městské části Praha 2. Záměrem zřízení bylo oživení dění na Novoměstské radnici a rozšíření kulturního programu.

V současné době se zde konají výstavy, koncerty, festivaly, svatební obřady a další kulturní nebo společenské akce v netradičních reprezentačních prostorách.
 
Historie
Novoměstská radnice je jednou z národních kulturních památek v Praze. Její historie začíná brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348.

V průběhu staletí se stala Novoměstská radnice svědkem mnoha dějinných událostí -  v pramenech je uváděna již v roce 1377. V roce 1419 se zde odehrála první pražská defenestrace -  dav pod vedením Jana Želivského a Jana Žižky svrhl s oken purkmistra, dva konšely a několik měšťanů a zahájil tak husitskou revoluci. Ke druhé pražské defenestraci došlo na Novoměstské radnici v roce 1483 za náboženských a politických nepokojů v pražských městech, které přerostly v povstání a politický převrat. V roce 1518, kdy se Novoměstská radnice stala sídlem šestipanského úřadu, došlo k výrazné architektonické úpravě budovy; v roce 1559 vyhořela a její přestavba trvala až do roku 1561. V roce 1609 se zde sešli protestantští stavové, aby přiměli Rudolfa II. vydat Majestát zaručující náboženské svobody. V roce 1784, po sloučení pražských měst pod působnost jednoho magistrátu, se radnice stala sídlem trestního soudu a po roce 1859 zakoupilo radnici Presidium zemského soudu. Při dalších opravách v roce 1905 byly objeveny cenné zachované zbytky původní architektury, podle kterých rekonstruovali arch. Wiehl a Hilbert původní vzhled radnice.

Poslání radnice se během staletí měnilo. Z původně správního střediska Nového Města se radnice stala sídlem soudu a prostory byly využívány jako vězení. Na odsouzení zde například čekal v letech 1694 -  1695 vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký - Kozina. Celopražskou pozornost si vysloužil proces s legendárním loupežníkem Václavem Babinským z roku 1839. Tzv. tiskové procesy z padesátých let 19. století přivedly do zdejšího vězení např. Josefa R. Vilímka, Vincence Vávru nebo Františka Bozděcha. V roce 1894 se zde konal politický proces s Omladinou, při kterém bylo odsouzeno přes 70 osob, mj. Alois Rašín a Stanislav Kostka Neumann. Různorodost původu i provinění vězněných se zasloužila o zlidovělý popěvek "V novoměstský věznici je plno hovoru -  zloděj, cikán a redaktor seděj tu pospolu".

Na nádvoří radnice se odbývaly i popravy -  poslední ještě za nacistické okupace. Posledním vězněm byla krátce Milada Horáková.

Před celkovou rekonstrukcí, která začala v 70. letech minulého století, radnice sloužila (ve velmi zdevastovaném stavu) jako pracoviště dopravního inspektorátu, nádvoří využívala Městská správa Veřejné bezpečnosti jako parkoviště a opravnu služebních vozů. Celková rekonstrukce Novoměstské radnice probíhala v letech 1975 -  1995. V roce 2007 proběhla rekonstrukce fasády na jižním křídle (směrem do Karlova náměstí) a oprava fasády směrem do nádvoří.

Věž
Dominanta Novoměstské radnice byla dostavěna v roce 1456, je vysoká téměř 70 m a na ochoz vede 221 schodů. Od 15. století věž plnila funkci protipožární „strážnice“ pro Nové Město a později z ní hlásný vytruboval hodiny. Věž doznala stavebních úprav v letech 1520 – 1526 a následně 1559 – 1561, ochoz a střecha byly opakovaně opravovány po zasažení bleskem (poslední úpravy pocházejí z roku 1876).

V prvním patře věže Novoměstské radnice se nachází původně gotická kaple, později zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie a patronu české země sv. Václavovi. V roce 1722 byla přestavěna v barokním stylu, ze kterého se zachovala např. klenba uprostřed zdobená freskou alegorie Práva a Spravedlnosti, či vstupní profilovaný portál.

Do kaple je možno nahlédnout též při některých akcích z Velkého sálu Novoměstské radnice.

Součástí prohlídky je návštěva výstav Galerie ve věži, kde jsou instalovány krátkodobé výstavy.
Na východní straně věže je umístěn fragment řetězu, který kdysi sloužil k uzavření ulice: toto opatření mělo zajistit obyvatelům noční klid – zejména dřevěná kola povozů na vozovce byla značně hlučná.
Od roku 1760 je zde také zasazen český neboli pražský loket - etalon. Zde si kupci mohli cejchovat své dřevěné míry, kupující si mohli zkontrolovat, zda jim byla naměřena správná míra.
Na jižní straně věže, asi dva metry nad zemí, je v pískovcovém kvádru vytesán latinský nápis:
SIGNA TE SIGNA TEMERE ME TANGIS ET ANGIS
ROMA TIBI SUBITO MOTIBUS IBIT AMOR

Jedná se o tzv. PALINDROM – tedy text čitelný stejně zprava i zleva, umístěný na zdi.

Otevírací doba věže
úterý - neděle: od 10 do 18 hodin
polední pauza: 30 minut mezi 12. - 13. hodinou

UPOZORNĚNÍ:
Věž a stálá expozice v bytě věžníka je v zimním období uzavřena, otevřeno je opět od 21. března.

Aktuální informace budou uvedeny na http://www.nrpraha.cz/aktuality/

VSTUPNÉ DO VĚŽE:
plné 60 Kč
zlevněné /snížené a skupinové/ 40 Kč
rodinné 130 Kč

Telefonní spojení do věže: pevná linka 224 948 225

Kontakt
Novoměstská radnice
Karlovo nám. 1/23, 120 00 Praha 2

224 948 229, 224 947 190
774 717 858

info@nrpraha.cz

http://www.nrpraha.cz/

Body zájmu

Tipy na trasy