Národní kulturní památka Vyšehrad, Praha

Vyšehrad, Praha

Historie
Dějiny Vyšehradu jsou úzce spjaty s vývojem pražských měst a historií českého národa. Mohutná skála, rýsující se vysoko nad řekou Vltavou, lákala k osídlení již v nejstarších dobách a stala se předmětem mnoha pověstí. První spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště však máme až z poloviny desátého století, kdy zde byly raženy denáry knížete Boleslava II. Od té doby Vyšehrad několikrát změnil svou funkci a podobu. Byl královským hradem, krátkou chvíli dokonce panovnickým sídlem. Stal se městem a později barokní pevností, jejíž podobu si udržel dodnes. Koncem devatenáctého století získal úlohu národního symbolu a pohřebiště českých velikánů. Dnes je oblíbeným místem procházek, nabízejícím úchvatné výhledy na město a řadu významných památek. Vyšehrad má mnoho tváří, přijďte je poznat!

Královský hrad
Nejvýznamnější kapitolou v dějinách Vyšehradu je ta, která se začala psát za přemyslovského knížete Vratislava II. (1061-1092), roku 1085 korunovaného prvním českým králem. Pro své neustálé spory s mladším bratrem Jaromírem, pražským biskupem, přesunul panovnické sídlo z Pražského hradu na Vyšehrad a kolem roku 1070 zde založil samostatnou kapitulu, podřízenou přímo papeži a zajištěnou rozsáhlým majetkem. Vyšehradská kapitula sehrávala v českých dějinách významnou úlohu, její probošt zastával od roku 1222 funkci královského kancléře a spoluvytvářel tak zahraniční politiku. Za vlády krále Vratislava a jeho nástupců vládl na Vyšehradě čilý stavební ruch. V románském stylu byla postavena kapitulní bazilika sv. Petra a Pavla, bazilika sv. Vavřince a rotunda sv. Martina. Vyšehrad byl obehnán kamennými hradbami a na skále nad Vltavou byl vymezen královský okrsek s palácem. Po nástupu Vladislava II. na knížecí stolec v roce 1140 bylo panovnické sídlo přeneseno zpět na Pražský hrad a Vyšehrad začal pomalu upadat v zapomnění. Zdejší kapitula si však své mimořádné postavení uchovala a napomohla k uvedení Lucemburků na český trůn.

Nový význam dostal Vyšehrad v období vlády českého krále a římského císaře Karla IV. (1346-1378). Vyšehrad pro něj představoval symbol nejstarších českých dějin a přemyslovské dynastie, z níž po matce pocházel. V novém korunovačním řádu stanovil, aby zde začínal korunovační průvod českého panovníka jako projev úcty k předkům. V roce 1348 založil Nové Město pražské a Vyšehrad připojil k jeho hradbám. Do dvou let bylo vyšehradské opevnění rozšířeno, zesíleno věžemi a doplněno mohutnou bránou Špička. Celkové přestavby se dočkal královský okrsek s několika paláci a bazilika sv. Petra a Pavla. Slibný rozvoj však záhy ukončili husité, kteří roku 1420 Vyšehrad, bráněný královskou posádkou, obsadili a vyplenili. Hradby proti městu byly strženy a královský okrsek zůstal v ruinách. Začala se psát nová kapitola v jeho dějinách.

Město hory Vyšehrad
Poté, co byl Vyšehrad pobořen husitskými oddíly, se zde začali usazovat chudí řemeslníci a pomalu osidlovat zpustlé plochy na hradě i v podhradí. Vyšehradská kapitula se zde sice udržela, ale přišla o většinu majetku a nikdy už nedosáhla takového významu. Po roce 1450 došlo k ustavení Města hory Vyšehrad, rozděleného na dvě části. Plochu Vyšehradu zabralo Horní Město s tržištěm mezi kostelem Stětí sv. Jana Křtitele a rotundou sv. Martina. Nacházelo se zde několik desítek domů, škola, sídlo purkrabího, ruiny královské akropole a okrsek Vyšehradské kapituly. Dolní Město zaujímalo plochu bývalého podhradí s tržištěm v dnešní Vratislavově ulici, kostelem Pokory Panny Marie, mlýnem a vápenicí u Botiče. Vyšehradské svahy byly osázeny zahradami a vinicemi. Historie Města hory Vyšehrad však neměla dlouhého trvání. Po skončení třicetileté války, kdy se pražské opevnění ukázalo jako zastaralé, bylo po roce 1650 přistoupeno k výstavbě nového opevnění, jehož součástí se měla stát vyšehradská pevnost. Horní město zaniklo a Vyšehrad se zcela proměnil.

Barokní pevnost
Výstavba vyšehradské pevnosti probíhala od roku 1653 podle projektu generála Innocenza Contiho a Josefa Priamiho. Již předtím byla kolem roku 1639 dokončena na pankrácké straně ranně barokní Táborská brána s přilehlou rohovou hradbou. Mohutné cihlové opevnění na půdorysu nepravidelného pětiúhelníka s pěticí bastionů, vybíhajících z jeho rohů, bylo dokončeno přibližně do roku 1727. Součástí nového opevnění se stala barokní Leopoldova brána (1669) a spletitý systém kasemat, podzemních chodeb pro rychlý přesun vojska a uskladnění materiálu. Většina starších objektů byla zbořena a na krátkých čas došlo také k vysídlení Vyšehradské kapituly. V ploše bývalé královské akropole vznikla impozantní budova zbrojnice, která však v roce 1927 vyhořela a nebyla obnovena. Vyšehradská pevnost se při obléhání Prahy nikdy vojensky neuplatnila. Během válek o rakouské dědictví se naopak stala základnou pro vojska francouzská a posléze pruská. Poslední stavební úpravy pevnosti spadají do poloviny 19. století, kdy byla dokončena empírová Cihelná brána (1841) a dělostřelecký redan proti městu.

Národní symbol
V druhé polovině 19. století strategický vojenský význam Vyšehradu ustoupil do pozadí a vzrostl jeho význam vlastenecký. Zásluhu na tom měla především Vyšehradská kapitula v čele s probošty Václavem Štulcem a Mikulášem Karlachem, kteří Vyšehrad proměnili v symbol nejstarších dějin českého národa. Dopomohly jim k tomu staré české pověsti situované na Vyšehrad o kněžně Libuši, udatném Bivojovi, bájném koni Šemíkovi nebo o dívčí válce, popisující mýtické počátky přemyslovského státu. Z jejich popudu byly na Vyšehradě vysázeny veřejné sady a v novogotickém stylu upravena řada budov v čele s bazilikou sv. Petra a Pavla, upravenou v letech 1885 až 1903 podle návrhu Josefa Mockera a Františka Mikše. Završením přeměny Vyšehradu se stalo založení národního pohřebiště v místě bývalého farního hřbitova, jehož dominanta, monumentální hrobka Slavín, byla dokončena v roce 1893. Místo svého posledního odpočinku zde od té doby našla řada nejvýznamnějších představitelů českého politického, kulturního a společenského života. Pevnostní funkce Vyšehradu definitivně skončila v roce 1911, kdy byl vojenskou správou předán městu Praze.
Dnes je Vyšehrad magickým a tajemným místem, kde se potkávají  pověsti, skutečná, dosud ne zcela probádaná historie, a současnost. Místem, kde nalezneme stopy všech etap jeho dlouhé a poutavé minulosti. Místem, pevně ukotveným v dějinách Prahy i celého českého národa.
Text Ing. arch. Petr Kučera


Komentované prohlídky
Prohlídka Vyšehradu s průvodcem
Vydejte se s námi do historie a poznejte legendy, které se pojí k Vyšehradu. Během 90 minut navštívíte jeho nejzajímavější místa. Podíváte se do  Cihelné brány jejíž expozice dokumentuje Vyšehrad, jako pevnost a projdete tajemnými kasematy až do podzemního sálu Gorlice, kde se ukrývají originály soch z Karlova mostu.
Průvodce Vám představí i exteriéry Vyšehradu: nezapomenutelné pohledy na Prahu, vyšehradské opevnění a brány, legendární Čertův sloup, Libušinu lázeň a vyšehradský hřbitov jemuž vévodí monumentální hrobka Slavín.

Cena
základní 120 Kč
snížená (student/senior) 90 Kč
minimum za prohlídku 1200 Kč
V ceně vstup do Cihelné brány, Kasemat a Gorlice, mapka Vyšehradu.

Začátek vždy u infocentra Špička.
(Prosím dostavte se 5 — 10 min. před začátkem.)

Prohlídky kostela Stětí sv. Jana Křtitele a Martinských kasemat:
Začátek prohlídky
každou sobotu a neděli v 11 a 14 hodin v infocentru Špička.
tel.: 261 225 304

Vstupenky
dospělý 50 Kč
senior / student 30 Kč
Leden až březen se prohlídky nekonají.

Objednávky prohlídek Vyšehradu
Minimálně týden před plánovaným termínem.
kabelikova@praha-vysehrad.cz
info@praha-vysehrad.cz

tel.: 241 410 348 (ve všední den)
tel.: 261 225 304 (víkend, svátky)

Osobně v infocentru Špička.

http://www.praha-vysehrad.cz/Navstivte-nas#Komentovane-prohlidky