Černínský palác, Praha

Černínský palác, Praha
Černínský palác je velká palácová původně raně barokní budova nacházející se v Praze 1 na Hradčanech na Loretánském náměstí (naproti Loretě). Od roku 1934 slouží coby sídlo Ministerstva zahraničních věcí jak někdejšího Československa, tak i České republiky. Palác společně s Černínskou zahradou je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie
Palác nechal postavit rakouský diplomat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic po roce 1664 (kde také zde později přesunul svou rodovou sbírku) – odtud pak jeho název. Jedná se o jednu z největších barokních budov v Praze vůbec. Stavba byla poničena během války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století, znovu pak v roce 1757, kdy jej poškodila pruská dělostřelba. Palác také díky tomu prošel řadou pozdně barokních přestaveb a dodatečných rekonstrukcí. Během druhé světové války jej přebudovali i nacisté.

Od roku 1777 palác již nesloužil svému původnímu určení (r. 1778 byla významná obrazárna rodu Černínů vydražena) a byl užíván k různým jiným účelům, mimo jiné jako lazaret s lékárnou, útulek pro chudé, nájemní dům, dílny, kasárna či výtvarná galerie.

V letech 1928 až 1934 byl částečně přestavěn pod vedením architekta Pavla Janáka. V letech 1933 až 1939 pak došlo k novodobému rozšíření paláce o tzv. Janákovu přístavbu, kde dodnes sídlí převážná většina administrativních útvarů Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Palác sám má z hlediska novodobých českých dějin dosti pochmurnou historii, v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945 zde bylo umístěno sídlo úřadujícího Protektora pro Čechy a Moravu, dne 10. března 1948 zde za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul někdejší ministr zahraničních věcí Československé republiky Jan Masaryk, který zde měl po mnoho let také svůj byt; byl ráno nalezen na nynějším Nádvoří Jana Masaryka.

Na počátku devadesátých let 20. století byla v Černínském paláci podepsána smlouva o rozpuštění Varšavské smlouvy.

Tvůrci paláce
Architekti
Giovanni Lorenzo Bernini – autor prvních skic návrhu paláce (v roce 1666)
Francesco Caratti – hlavní architekt původní stavby
Giovanni B. Maderna, Domenico E. Rossi, Giovanni B. Alliprandi – další architekti od roku 1683
František Maxmilian Kaňka – autor dostavby z roku 1720
Anselmo M. Lurago – autor rekonstrukce paláce z 18. století po vyplenění paláce francouzskými vojsky
Antonín Wolf – autor přestavby na kasárna v polovině 19. století
Pavel Janák – autor přístavby z 30. let 20. století
Otakar Fierlinger – zahradní architekt, autor nové koncepce zahrady z 30. let 20. století

Výtvarníci
Václav Vavřinec Reiner – autor fresek v několika místnostech

Zajímavosti
Do dnešní doby se v Janákově přístavbě zachoval funkční výtah páternoster.

Přispěvatelé Wikipedie, „Černínský palác,“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cern%C3%ADnsk%C3%BD_pal%C3%A1c&oldid=15199148 (získáno 22. 02. 2018).

Autor: VitVit – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=20575108
Autor: Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=16406559

Body zájmu

Tipy na trasy