Černé jezero

Černé jezero
Černé jezero (německy: Schwarzer See) je největší karové ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Má rozlohu 18,43 ha. Leží v nadmořské výšce 1008 m. Dosahuje maximální hloubky 40,6 m. Vzniklo v poslední době ledové. Nachází se 6 km severozápadně od Železné Rudy, méně než 1 km od česko-německé státní hranice.

Pobřeží, dno
Jezero leží pod severním svahem Jezerní hory, která se nad ním zvedá 320 m vysokou Jezerní stěnou. Černá barva jezera je způsobena odrazem tmavých lesů, které ho obklopují. Dno jezera tvoří skála, na níž je v současné době asi 9 m kalu, který tvoří pyl z okolních stromů, ukládající se zde po tisíce let.

Vodní režim
Z jihu se do jezera vlévají dva přítoky. Voda z jezera odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy, a dále pak do Berounky, Vltavy a Labe.

Ochrana přírody
Ochrana Černého i nedalekého Čertova jezera začala již v roce 1911 a od roku 1933 jsou obě součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero o rozloze 174,86 ha. V jezeře roste šídlatka jezerní a rašeliník. Ve fytoplanktonu jsou zastoupeny obrněnky Peridinium umbonatum a Gymnodinium uberrimum a zlativka Dinobryon pediforme. Ze zooplanktonu pak perloočka Ceriodaphnia quadrangula a larvy chrostíka Molanna nigra.

Historie
Tajemné místo inspirovalo české umělce (Jan Neruda − Romance o Černém jezeře, Adolf Heyduk − U horského jezera, Jaroslav Vrchlický − Černé jezero, Antonín Dvořák − cyklus Ze Šumavy). Jezero je také opředeno mnoha pověstmi.

Státní bezpečnost, která tady roku 1964 zinscenovala aféru s nálezem tajných dokumentů z 2. světové války.[1] 20. června 1964 ve 3:10 h na počátku akce s krycím jménem Neptun uložila StB bedny s dokumenty na dno jezera. 15. září 1964 a ministr vnitra Lubomír Štrougal, který o akci věděl, oznámil nález na mimořádné tiskové konferenci v budově Československé televize. Nalezené listiny měly dokazovat, že západní Německo a Rakousko jsou prorostlé sítí přisluhovačů nacistického režimu. Uloženy v nich byly pravé dokumenty z českých archivů a také prázdné papíry. Sovětská KGB slíbila dodat ty nejzásadnější materiály, avšak o dva měsíce se zpozdila, takže akce proběhla bez nich. Na ukládání pokladu se podílel i „soudruh Brychta“, vlastním jménem Ladislav Bittman, který byl infiltrován“ do skupiny sportovních potápěčů, která 3. července poklad nalezla; 14. července pak byly bedny převezeny do Prahy. Akce byla inspirovaná nálezem desítek beden s falešnými anglickými librami, které byly vyzdviženy z rakouského jezera Toplitzsee na podzim roku 1963.[2]

Využití
Vodní elektrárna Černé jezero v Údolí Úhlavy

Vodní elektrárna
V údolí Úhlavy pak byla v letech 1929 až 1930 postavena naše první přečerpávací elektrárna. Její součástí jsou dvě Peltonovy turbíny (1500 kW a 370 kW) a horizontální průtočná Kaplanova turbína (40 kW).

Doprava a turistika
Po roce 1950 bylo jezero zahrnuto do pohraničního pásma a veřejnosti nepřístupné.[3] V šedesátých letech bylo pod dozorem pohraniční stráže opět zpřístupněno,[3] sezonně zde začala být na počátku 70. let[4] zajišťována i autobusová doprava ČSAD. K ní byl o víkendech využíván například autobus z městské hromadné dopravy v Klatovech,[3] později autobus Škoda 706 RTO městského úřadu v Železné Rudě.[3][4] Provozování linky bylo ukončeno kolem roku 1989[3] v souvislosti se zvýšením režimu ochrany zdejší přírody.[4]

Od 7. do 28. srpna 2010 zvláštní autobusovou linku pod číslem 439040 od parkoviště ve špičáckém sedle se čtyřmi páry spojů denně prováděnými plynovým autobusem SOR CN 12 EKOBUS obnovila ČSAD autobusy Plzeň a. s. na objednávku města Železná Ruda, platí na ní tarif a přepravní podmínky vyhlášené městem Železná Ruda.[3] Provoz linky umožnila výjimka a podmínky stanovené Správou CHKO Šumava, platná po čtyři roky na období od června do září.[5] Město jednalo s CHKO o zavedení dopravy již od roku 2008, zprvu jednalo s jiným dopravcem o zavedení turistického vláčku, tento záměr však zatím odsunulo na následující rok.[5]

V současné době kolem jezera vede pěší červeně značená hřebenová trasa KČT od Malého Špičáku a dále na severozápad, a také žlutě značená pěší trasa a cyklistická hřebenová trasa 2055 ze Špičáckého sedla.

Přispěvatelé Wikipedie, „Černé jezero,“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cern%C3%A9_jezero&oldid=15563771 (získáno 12. 12. 2017).