Skoky, Žlutice

Skoky – poutní chrám Navštívení Panny Marie, Žlutice
Historii poutního chrámu Navštívení Panny Marie začal psát v roce 1717 místní sedlák Adam Lienert. Ten totiž na základě slibu danému žlutickému faráři a následnému zjevení Panny Marie prodal koně a za utržené peníze nechal postavit malou kapli a u toužimského malíře Richtera objednal kopii obrazu Panny Marie Pomocné z německého Pasova.
Nová kaple se brzy stala poutním místem a od roku 1736 sem každoročně směřovala procesí. Četná zázračná uzdravení podnítila příliv dalších stovek a posléze i tisíců poutníků ze širokého okolí, a jelikož kaple těžko zvládala takový nápor věřících, byla v roce 1738 nahrazena větším poutním chrámem.
 Obraz Panny Marie Pomocné přenesený do nového kostela přicházelo uctívat až 40.000 poutníků ročně. Věhlas dobrotivého obrazu Panny Marie Pomocnice ze Skoků se rozšířil nejen do českého vnitrozemí, ale i za hranice naší země. 

Určitě jste už někdy zaslechli slovní spojení „panenko skákavá“. Celkem často toto vyjádření údivu používali naše babičky a dodnes ho tu a tam zaslechnete v českých pohádkách. Možná vás překvapí, že zniklo z původního vzývání "Matky Boží ve Skoku" zkrácením a zkomolením těchto slov.

Úpadek zdejšího poutního místa nastal v roce 1784, hned po zákazu poutí a procesí vydaném Josefem II. Kostel od té doby nezadržitelně chátral a vyjma krátkého oživení poutní tradice počátkem minulého století se tento proces po roce 1945 neustále prohluboval.
Přestože se dnes „skokovský“ obraz Panny Marie Pomocné nachází v tepelském klášteře, mnozí se domnívají, že přímluva „panenky skákavé“ zachránila život jednomu ze zlodějů, který během krádeže mědi z kostelní věže z velké výšky spadl na zem. Věřte nebo ne, zakrátko už zase běhal po svých.

Pokud se do Skoků vydáte, sami se na vlastní kůži můžete přesvědčit, zda je síla místa natolik magická, že nějaký ten zázrak ani do budoucna není vyloučen.

http://www.zlutice.cz/obcan/