Kokořovský dvůr, Žlutice

Kokořovský dvůr, Žlutice
Raně barokní areál panského hospodářského dvora nechal v roce 1680 vystavět tehdejší vlastník zdejšího panství a čerstvý hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova. Na sochařské výzdobě správní budovy hospodářského dvora pracovali patrně stejní sochaři a štukatéři, které tehdy zaměstnával na barokní přestavbě žlutického zámku.
Když v roce 1742, v průběhu války o rakouské dědictví, ustupovalo z Prahy do Chebu přes Žlutice 14.000 francouzských vojáků pod velením maršála Belle-Isle, stalo se to pro nedávno dostavěný Kokořovský dvůr osudným. Na kost promrzlí a zcela vyhladovělí Francouzi ve městě vmžiku vyjedli nejen všechen žitný chléb, ale dokonce prý i zadělaná těsta z díží. Ačkoli si městská rada pospíšila se slibem, že další dodávka chleba na sebe nenechá dlouho čekat, ředitel zdejšího panství Francouzům už nedal ani kůrku. Zoufalí Francouzi proto ze msty hospodářský dvůr zapálili. Jízdárna se obrátila v popel, shořely i sousední stodoly a dvory. Oheň se šířil velmi rychle a jen díky duchaplnosti strážné obývající strážný domek u Paví brány mu tehdy nepadly za oběť její dvě děti. Právě včas je stačila vyhodit oknem na silnici.
Mnoho prchajících Francouzů bylo následně pobito u nedalekých Lachovic pěti stovkami uherských husarů. Pamětníci dlouho vzpomínali na strašný masakr a přísahali, že voda v tamějším potoce se prolitou krví zbarvila do ruda.
Požárem poničený kokořovský dvůr byl sice následně obnoven, ale v následujících stoletích postupně ztrácel svůj účel. Byl přestavován, ubouráván a nakonec začal beznadějně chátrat. Tento neutěšený stav, jak ostatně sami můžete posoudit, trvá až do dnešních dnů. Kokořovský dvůr, v celém regionu ojedinělý stavební objekt, je tak příkladem ignorance a absolutního nezájmu majitele o záchranu kulturního bohatství naší země.

http://www.zlutice.cz/obcan/