Sloup Nejsvětější Trojice, Žlutice

Sloup Nejsvětější Trojice, Žlutice
Skvostný barokní sloup s vrcholovým sousoším Nejsvětější Trojice byl na žlutickém náměstí vztyčen v roce 1704. Z pískovce jej se svými italskými pomocníky vytesal mistr Oswald Josef Wenda, který se ve Žluticích usadil na základě pozvání hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce. Kvalita Wendovy práce na úpravách žlutického zámku zřejmě na majitele panství natolik zapůsobila, že mu svěřil i velmi náročnou realizaci žlutického trojičního sloupu.
Ačkoli byl Wenda velmi schopný sochař, není pravděpodobné, že by byl sám schopen navrhnout dílo takové slohové vyspělosti. Za autora zdařilé koncepce sloupu, inspirovaného proslulým o dvacet let starším vídeňským sloupem na „Am Graben“, je tak považován ve své době neobyčejně populární český barokní malíř Petr Brandl, který tou dobou portrétoval hraběcí rodinu.

Jak možná víte, Brandl proslul mimo jiné i tím, že na svých obrazech vášnivým rukopisem zobrazoval kuřáky, pijany, nerovné páry nebo šarlatány a mastičkáře. Věděl o tom své, neboť sám se nikterak nevyhýbal světským neřestem, ať už měly podobu krásných žen, divokých pitek nebo hříšného hazardu. Zároveň však byl natolik výjimečným a vytíženým malířem, že o práci nouzi rozhodně neměl a zakázky si mohl vybírat. Hodně peněz si sice dokázal svojí prací vydělat, ale pohříchu jich ještě více utratil. Po letech bohémského života, tonoucího v dluzích a vnitřním neklidu, jej smrt zastihla v jedné z kutnohorských hospod.
Ale pojďme teď od Brandla zpět k samotnému 13 metrů vysokému sloupu. Jeho umístění na náměstí není vůbec dílem náhody. Bylo velmi pečlivě zvoleno tak, aby věřící přicházející od farního kostela k bohoslužbám pod širým nebem, měli jedinečný výhled na obelisk vynášející k nebesům Svatou Trojici - Svatého Otce, Syna a Ducha svatého.

Na sloupu přitom mohli spatřit také tradiční patrony Českých zemí - sv. Václava s vévodskou korunou, sv. Vojtěcha s pastýřskou holí a sv. Ludmilu. Všimněte si, jak zobrazení mučedníci některými částmi těl těsně přiléhají k obelisku, zatímco jinými vystupují z povrchu. Tím vytvářejí plastickou strukturu sloupu, a právě v tom odborníci spatřují největší podobnost s vídeňským sloupem. Máte-li dost času, zkuste spočítat všechny na sloupu vytesané hlavičky andělíčků. Pokud jste se dostali k číslu 40, pak jste počítali správně.

Wendova práce byla odměněna částkou 1100 zlatých, za které si na žlutickém náměstí pořídil vlastní dům. A nejen to. Jeho umělecký kredit natolik vzrostl, že byl později pověřen zhotovením dalších trojičních sloupů - karlovarského nebo tepelského.

A na úplný konec nám dovolte položit jednu otázku. Věděli jste, že na trojičním sloupu vytesaný sv. Vojtěch, mimochodem rovněž hlavní patron polské církve, je pokládán za autora nejstarší české duchovní písně „Hospodine pomiluj ny“?


Hospodine, pomiluj ny!
Jezukriste, pomiluj ny!
Ty, spase všeho mira,
spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine,
žizn a mír v zemi!
Krleš! Krleš! Krleš!

http://www.zlutice.cz/obcan/