BENIESOVA VILA, Lysá nad Labem

BENIESOVA VILA, Lysá nad Labem
Architekt Emil Králíček patří bezesporu k významným osobnostem architektury české secese a jako jeden z prvních architektů u nás začal ve svých projektech uplatňovat kubistické prvky. Narodil se v roce 1877 v Německém Brodu a po vystudování pražské stavební průmyslovky začal pracovat v ateliéru Antonína Balšánka. Ten velmi ovlivnil Králíčka svým způsobem práce – především prací s detailem a ornamentem.

Na začátku 20. let  XX. stol. se Králíček zúčastnil prací na výstavbě umělecké kolonie v Darmstadtu. Zde se seznámil s aktuálními soudobými vídeňskými uměleckými přístupy, zejména v oblasti formálního vyjádření. Měl také možnost pracovat s jedním z čelných představitelů evropské secese J. M. Olbrichem. Po návratu do vlasti navrhl desítky domů v Praze, Jičíně, v chorvatském Splitu aj.  Nejprve projektoval fasády domů ve stylu vegetabilní secese, později  přechází  ke geometrické secesi a moderně. Nejzajímavější Králíčkovo období, které také můžeme označit za vrchol jeho díla, je kubistické pojetí architektury. V počtu kubistických realizací nemá u nás Králíček žádnou konkurenci. A právě do tohoto období (1912 – 1914) patří i skvostná realizace Beniesovy vily v Lysé nad Labem. Je jedinečná v provedení detailu a z Králíčkovy tvorby vybočuje řešením konstrukce – atriová vila osvětlovaná stropním světlíkem. Měla mít na ploché střeše dokonce i zahradu. Tak by byla jednou z prvních realizací svého druhu.

Králíčkova vila se nachází v místní části města Lysé n.L. – v Litoli. Byla projektována v r. 1912 pro generálního radu cukrovaru Jindřicha Beniese. Vila je vysoce reprezentativní dům, který byl obklopen rozlehlou zahradou. Na fasádě domu je velké množství zdobných architektonických prvků i architektonických detailů. Vedle pilastrů jsou tu plastické pásy kubistického dekoru. Dále se zde vyskytují secesívní plasticky zdobné sloupy u vstupu ze severní strany domu. Dalším zdobným prvkem jsou balkony, terasy, ale také okna ve tvaru šestiúhelníků. Fasáda je tvořena hrubozrnnou omítkou hnědorůžové barvy v kombinaci s cihelnými prvky – pilastry, výrazným soklem a členitými terasami. Vstup do vily je ze západní strany, odkud vedou schody do suterénu. Jeho ústřední místností je hala. V suterénu se nachází kuchyně, přípravna, sklady pro potraviny, víno aj. Do přízemí nejvýstavnější části domu je vstup ze severní strany. Vstupní chodba vede do haly, které dominují čtyři sloupy, v horní polovině bohatě plasticky zdobené. Zde se zachovalo také dřevěné obložení stěn s původním dekorem. Z haly se vstupovalo do dalších pokojů – obývacích, pánských, jídelny. V těchto místnostech se zachovaly původní podokenní mřížky, zakrývající topení, prosklenné dveře a výrazné profilování okrajů stropů. V patře je opět ústředním prostorem hala s galeriemi. Uprostřed severní strany se nachází schodiště, ze kterého je možné vstoupit na balkon se třemi okny ve tvaru šestiúhelníku. Architekt vyprojektoval pro patro šatnu, místnost pro služku, lázně – které byly osvětleny šestiúhelníkovými okny, pokoje se vstupem na balkon. Zděný přístřešek na střeše v sobě ukrývá prostor schodiště a dvě menší místnosti. Uprostřed rovné střechy je skleník ve tvaru trojúhelníku.

Králíčkova vila v Litoli je v pravém slova smyslu architektonickým skvostem, který přesahuje svým provedením nejen hranice regionu, ale dá se říci, že patří mezi nejvýznamnější stavby v naší republice. http://kralickovavila.webnode.cz
>
https://iclysa.cz/kulturni-pamatky/