Muzeum Benátecka Muzeum Mladoboleslavska

Muzeum Benátecka - Muzeum Mladoboleslavska

Benátecký zámek
Zámek v Benátkách nad Jizerou byl vybudován na počátku 16. století na rozvalinách cyriackého kláštera. Z konce 16. století pocházejí umělecky hodnotná sgrafita, jimiž je vyzdobena část fasády. V zásadních stavebních úpravách bylo pokračováno po skončení třicetileté války, kdy vznikla barokní část zámku - nynější hlavní průčelní křídlo. Současnou podobu zámek získal na přelomu 17. a 18. století, kdy bylo přistavěno další křídlo spojené galerií s vedle stojícím kostelem.

V roce 1920 prodali poslední majitelé zámek městu. Zámek se stal sídlem městské samosprávy, kterým je i dnes a také sídlem muzea.

Expozice
Osobnosti Benátecka
Expozice přibližuje život a dílo významných osobností regionu.

Příroda Benátecka
Expozice z roku 1997 je věnovaná přírodě regionu. Přibližuje živočichy i rostliny, které lze najít v okolí řeky Jizery. Expozici doplňují také atraktivní exponáty zvířat, minerály a zkameněliny. V nedávné době byla obohacena o badatelský slovník – Návrat zubrů a divokých koní do volné přírody u Benátek nad Jizerou.

Páni z Dražic
Další část expozice je věnovaná pánům z Dražic – významné šlechtické rodině, s jejíž historií je spojen samotný počátek Benátek a Benátecka. Rod, který používal jako erbovní znamení zlatou větvičku vinné révy se třemi lístky na modrém poli, spojil svůj vzestup se službou panovníkovi a církvi. Rod nejvíc proslavil Jan IV. z Dražic, v letech 1301-1343 pražský biskup. Se jménem dalšího z Janů z Dražic, je spojována listina datovaná do let 1340-1349, kterou přenesl městské právo ze Starých Benátek na kopec nad Jizerou. Tato listina je považována za první dokument, který se prokazatelně vztahuje  k nynějším Benátkám.

Tycho Brahe a Benátky
Expozice připomíná osobnost významného fyzika a astronoma Tycha Brahe, který v letech 1599-1600 pobýval na benáteckém zámku. Kvůli jeho pobytu a především pro jeho astronomická bádání byly ve druhém patře zámku, kde pobýval i se svou rodinou, provedeny četné stavební úpravy. V několika místnostech byly také instalovány astronomické přístroje a byla zde zřízena i chemická laboratoř. Podle tradice prováděl Brahe svá pozorování v patře zámku v místnosti s vysokým oknem, kde jeho práci dodnes připomíná „benátecký“ poledník. Odkazu Tychona Brahe je v benáteckém muzeu věnována i interaktivní expozici o pravěké a středověké astronomii.

Jan z Werthu – generál třicetileté války
Návazná část expozice připomíná osobnost Jana z Werthu, který Benátky získal v roce 1647 za své zásluhy na válečném poli třicetileté války. Právě za Jana z Werthu došlo k poslední velké přestavbě benáteckého zámku, kdy k němu bylo doplněno barokní, nynější průčelní křídlo.

Pamětní síň rodiny Bendů a Pamětní síň Bedřicha Smetany
Tyto části expozice připomínají benátecké rodáky skladatele Jiřího Antonína Bendu a jeho bratra, taktéž skladatele a houslového virtuosa období klasicismu Františka Bendu. Druhá pamětní síň je věnována osobnosti dalšího hudebního skladatele – Bedřicha Smetany, který na benáteckém zámku působil v letech 1844-1847 jako učitel hudby v rodině Thun-Hohensteinů.

Jaroslav Vancl – Merkur
Dlouhodobá výstava věnovaná benáteckému rodákovi Jaroslavu Vanclovi a jeho proslulé kovové stavebnici Merkur. Výstava byla zapůjčena od největšího sběratele v České republice pana Jiřího Mládka.

Otevírací doba
duben
9 – 16 (úterý – neděle)

květen – srpen
9 – 17 (úterý – neděle)

říjen – prosinec
9 – 15 (pondělí – pátek)

Vstupné
Plné 50 Kč
Snížené 30 Kč
Rodinné 130 Kč

Kontaktní informace:
Muzeum Benátecka
Zámek 49
294 71 Benátky nad Jizerou

Tel.: 326 316 682

https://www.muzeummb.cz/muzeum-benatecka/