Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie

Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie

Boleslavská ulice

https://www.brandysko.cz/poutni-chram-nanebevzeti-panny-marie/d-26344/p1=28046

Stará Boleslav není jen srdcem národní tradice svatováclavské. Na tomto nejstarším českém poutním místě je uctívána Panna Maria s Ježíškem, zpodobněná na starobylé kovové ikoně (19 x 13,5 cm). Tradice uvádí, že tento reliéf, vytvořený v korintské mědi a pozlacený, daroval sv. Metoděj ke křtu sv. Ludmile, která jej poté odkázala sv. Václavu. V dramatických chvílích po jeho zavraždění Václavův věrný sluha Podiven obrázek zahrabal do země, kde byl, snad někdy v polovině století dvanáctého, vyorán, tam, kde dnes stojí chrám Nanebevzetí Panny Marie. Kult obrazu milostné P. Marie s Ježíškem, prohlášeného v době vydání Majestátu Rudolfa II. roku 1609 za ochranný obraz -  Palladium České země, přiváděl do Staré Boleslavi desetitisíce poutníků. S budováním velkého, důstojného poutního chrámu pro Palladium začal v roce 1617 italský stavitel Jaccoppo de Vaccani na popud císařovny Anny, manželky císaře Matyáše. Stavba byla dokončena a vysvěcena roku 1723. Svou architektonickou koncepcí, jejímž autorem byl dvorský architekt Giovanni Maria Filippi, patřila k prvním chrámovým stavbám ve stylu ranného baroka v Čechách. V důsledku 30leté války byla stavba pozdržena, a tak severní věž kostela dostavěl Abrahám Leuthner roku 1675 a jižní až v roce 1749 Kilián Ignác Dienzenthofer, který také nově vyřešil průčelí chrámu se sochami hlavních českých světců s Palladiem. Vnitřní výzdoba a zařízení chrámu, do něhož se podnes vchází původními, bohatě řezbovanými ranně barokními dveřmi, je provedena ve stylu vrcholného baroka. Hlavní oltář, realizovaný dle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky je zdoben sousoším Nanebevzetí Panny Marie a sochami Sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Kosmy a Damiána z dílny Matyáše Bernarda Brauna. K úschově paladia sloužil zvláštní oltář, schrána v levé straně presbytáře, vytvořená na místě původní kapličky – je opatřena stříbřenou mříží s osmi korunovanými hvězdami rodu Šternberků. Také boční kaple chrámu, zasvěcené významným událostem ze života Panny Marie, byly zařízeny na náklady šlechtických donátorů a nesou jejich jména: Černínská, Berků z Dubé, Lažanských, Slavatovská, Valdštejnská a Morzinsko-Martinická. Areál poutního chrámu byl také v rozmezí let 1728 - 1731 doplněn ambity, které roku 1775 freskovou výmalbou vyzdobil JosefKramolín.Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je zpřístupněna denně kromě pondělí vždy od 9.00 do 17.00 hod.

V době bohoslužeb, dalších obřadů (svatby) a kulturních akcí je bazilika vyhrazena pro tyto akce. Palladium země české je možné zhlédnout po zakoupení vstupenky v Informačním a kulturním centru v Jungmannově ulici.

Komentované prohlídky s průvodcem po předchozí domluvě