Kostel Božího Těla, Bludov

Kostel Božího Těla, Bludov
Kostel Božího Těla v Bludově je poutní kostel, ležící na západních svazích kopce Háj (=Senová) mezi Bludovem a Hrabenovem. V dnešní podobě je výsledkem barokní přestavby středověkého kostela snad ze 14. století.[1]

Historie
Na místě je poutní kostel připomínán již v roce 1553 a 1567 v listině tehdejšího majitele bludovského panství Bedřicha ze Žerotína. Uvádí se, že za třicetileté války zničili kostelíček Švédové. Obnoven byl za Lichtenštejnů v poslední třetině 17. století. Do dnešní podoby byl kostel vystavěn roku 1724. Měl sedm oken, tři vstupy a pěknou barokní věžičku. Hlavní oltář byl zasvěcen Zjevení Božího těla, měl dva boční oltáře a malý oltářík se soškou Jezulátka a také tři malé přenosné oltáříky. Stěny zdobila křížová cesta, na kruchtě stály malé varhany a bylo zde celkem sedm zpovědnic. Na konci 17. století se u kostelíčka usadili poustevníci řádu sv. Františka. Poustevnu si postavili vedle severní zdi kostela směrem k Hrabenovu. Žili zde až do r. 1782, kdy císař Josef II. instituci poustevníků zrušil. Roku 1784 byl zrušen i kostelíček. Vnitřní zařízení bylo rozprodáno do okolních vesnic a kostel měl být zbourán. V dražbě jej koupil místní občan za peníze získané od dalších sousedů. Zásluhou hraběte Františka Josefa ze Žerotína daly světské i církevní úřady později svolení k obnově poutního místa.[2] V roce 1835 byla doplněna částečně zřícená klenba, poté přistavěna sakristie s obytnou místností v patře.[3] Vysvěcen byl v roce 1837. Nad pramenem s léčivou vodou nedaleko kostela nechal v roce 1905 bludovský lékař postavit kapličku Panny Marie Lurdské na památku své dcery. Rozsáhlé opravy kostelíka byly provedeny v letech 1990 - 1992.

Legenda o založení
Dle pověsti šla selka ze svatého přijímání v Šumperku k sobě domů do Hrabenova a nesla si sebou hostii, kterou nespolkla, ale vyplivla do modlitební knížku a hodlala ji přidat krávě do krmení, aby více dojila. V místě dnešního Kostela Božího Těla hostii vytrousila. Té se ujaly divoké včely, odnesly ji do svého hnízda a vybudovaly kolem ní voskovou monstranci. Jako reakce na tento zázrak byl vybudován poutní kostelík.[4]

Jiná verze pověsti mluví o tom, že ovdovělý chalupář Kuneš v místě dnešního Kostelíčka našel ve sněhových závějích zraněného statkáře z Hrabenova. Místo toho, aby mu pomohl, obral jej o váček v penězi a nechal v zimě zemřít. Výčitky svědomí ho donutili jít ke zpovědi do kostela v Šumperku, po níž šel na mši svatou. Kvůli svému hříchu se cítil nehoden přijmout hostii, proto ji vyplivnul do modlitební knížky a cestou domů je vytrousil. Divoké včely se hostie ujaly, odnesly ji do hnízda a udělali kolem ní voskovou monstranci.[5]

Násilnější verze obou pověstí mluví o tom, že jak lakotná selka, tak Kuneš byli na místě Kostela Božího Těla včelami ubodáni, což měla být forma božího trestu.

Poutě a využití kostela
Poutě ke kostelu jsou prokázány již v roce 1583. Nový impulz dostaly po epidemii cholery, na kterou v roce 1855 zemřelo v Bludově na 180 lidí. Bludovští se tehdy veřejně a slavnostně zavázali, že budou konat velké poutě v den svátku světce, kdy cholera ustane. K tomu došlo 4. září, v den svaté Rozálie, ochránkyně proti moru. Mimo to se dnes konají poutě také o svátku Božího Těla a mše o Silvestrovské noci.[3]

Popis stavby
Orientovaná podélná jednolodní stavba s projmutě odstupněným, segmentově ukončeným kněžištěm. Loď obdélného půdorysu. Hladké fasády prolomeny okny s půlkruhovým záklenkem.[3]

Interiér
Kněžiště je zaklenuto křížovou klenbou s trojbokým lunetovým závěrem, loď krátkým úsekem valené klenby a dvěma poli pruské klenby, spočívající na přízedních pilířích završených římsou. V západní části lodi je hudební kruchta.[3]

Zařízení
Nad hlavním oltářem zřejmě barokní obraz znázorňující oslavu eucharistie; v lodi dvojice protějškových oltářů barokních tvarů z počátku 19. století s obrazy sv. Dominika (Josef Rotter, 1832 a sv. Jana Nepomuckého (neznámý malíř, přibližně stejná doba).[3]

Okolí kostela
V okolí kostela se nachází několik dalších, památkově chráněných objektů:[6] [7]
Kaple Panny Marie – stavba z roku 1905 s pramenem
Boží muka – sloupková boží muka datovaná do roku 1683; kamenný toskánský sloup nese hranolovitou kaplici s mělkými vpadlými výplněmi; ve vrcholu je kovaný kříž;[3]
Stonův kříž – drobná kamenická práce z roku 1843 s reliéfy sv. Josefa a sv. Rocha
Křížová cesta v podobě kamenných kapliček s nikou, ve kterých býval obrázek malovaný na plechu, později na jiném podkladu. Zastavení stojí v kruhu kolem centrální kaple.

Přispěvatelé Wikipedie, „Kostel Božího Těla (Bludov),“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Bo%C5%BE%C3%ADho_T%C4%9Bla_(Bludov)&oldid=16062049 (získáno 23. 07. 2018).