Rovný

Rovný

Pověst: Vypráví o místním mlynáři, který za třicetileté války upozornil císařské vojsko na Zbirožském zámku na blížící se Švédy. Po jejich porážce však zbytek Švédů přepadl mlýn. Mlynář návštěvu zámku zapíral, a tak byl se ženou přivázán na mlýnské kolo a mlýn spuštěn.

Historie: Tvrz Rovný se rozkládala na uměle navršeném pahorku mezi dvěma rybničními hrázemi. Obdélné tvrziště obklopoval vodní příkop. Tvrz se skládala z malého dvora, severní 1/3 zabíral dům obdélného půdorysu, v JV rohu stála čtverhranná věž. Tvrz byla přístupna z J strany po mostě přes vodní příkop. Nad „pustým zámkem“ a nad rybníčkem se nacházela dlouhá prohlubeň se zbytky sklepa, kde stával dvůr, lidově označovaný jako „pustá ves“.

Roku 1367 se na tvrzi připomíná Mikuláš z Rovného, dalším držitelem byl r. 1379 Martin nebo Mach. Rovný později koupil Vojslav Vlk z Miletic a r. 1414 byla tvrz převedena na Oldřicha z Vlkova. Od r. 1418 byl novým majitelem Lvík z Jivjan, r. 1486 patřila tvrz Vácslavu Gutovi z Dubňan. Poté osada, poplužní dvůr i tvrz zřejmě v důsledku náboženských válek zpustla, a Rovensko připadlo pod hrad Libštejn. Poblíž Chotětína nad tvrzí téhož jména stávala ves Rovensko, připomínaná zprávou z r. 1367. Roku 1652 již uváděna jako pustá. Po vsi zůstal název lesa „V Rovensku“.