MĚSTSKÁ RADNICE, ŠUMPERK

MĚSTSKÁ RADNICE V ŠUMPERKU
Budova postavená v letech 1909 - 1911 ve stylu saské neorenesance se secesionizujícími detaily. Stojí uprostřed historického náměstí, na původním místě gotické a renesančně upravované radnice, připomínané již v 15. století.

První zmínka o šumperské radnici je až z roku 1475. Její gotická podoba (nevíme o ní však vůbec nic) byla setřena při požáru města v roce 1513. V roce 1562 byla rozšířena a měla získat renesanční podobu. K dalším úpravám došlo v roce 1650 - opraveno bylo první poschodí a věž, nadstaveno poschodí druhé. Květnou požár v roce 1669 ji opět vážně poničil a rekonstrukční práce probíhaly až do roku 1688. Její podobu zachycuje několik kreseb z poloviny 19. století a později také fotografie. V roce 1865 byla provedena generální rekonstrukce objektu, přičemž bylo odstraněno pěkné venkovní schodiště (podobné je zachováno například na radnici ve Starém Městě pod Kralickým Sněžníkem). Na konci 19. století přestala tato krásná budova "otcům" měs­ta vyhovovat. V roce 1899 byla sice ustavena nadace na stavbu no­vé budovy, přesto však byl učiněn pokus starou budovu zachránit a pouze upravit. Takovýto návrh vytvořil asi v roce 1905 šumpers­ký rodák, architekt Karl Benirschke, který se však po hříchu, jak už to tak bývá, prorokem ve svém městě nestal, ačkoliv se později stal uznávanou osobností středoevropských rozměrů. A tak bylo rozhodnuto.

V roce 1907 vznikl stavební výbor, který likvidaci staré rad­nice schválil a uvolnil na novostavbu 300 tisíc korun. Rychlý spád nastal v roce 1909; v lednu byla vypsána soutěž na nejlep­ší návrh, 6. března se konala slavnost na rozloučenou se starou radnicí, 8. března byla zahájena demolice, která skončila koncem května, v červnu soutěžní porota vyhodnotila celkem 33 soutěž­ních návrhů. Tato akce však ukončila do jisté míry skandálně, neboť městské zastupitelstvo mělo již před skončením soutěže ne­pochybně jasno, který návrh se uskuteční. "Chyba" spočívala ve složení komise, v níž mj. zasedli i dva profesoři vídeňské tech­niky architekti svob. pán von Ferstel a Leopold Simony. Komise udělila první tři místa (nejlépe skončil návrh akord. architek­ta Karla Badstiebera a architekta Eduarda Thumba) a radními pre­ferovaný návrh "Vivant sequentes" (ať žijí následovníci) vídeňs­kého profesora L. Schöna a v Šumperku naturalizovaného Vídeňá­ka G. Bergera, sice vybrala do užšího výběru, ale v něm mu při­soudila až páté místo. Porota s "lítostí" konstatovala, že tento návrh postrádá uměleckou výlučnost a také skutečnost, že hlavní architektonický motiv štítu silně připomíná radnici v štýrském městě Ptuj, kterou shodou okolností projektoval člen poroty svob. pán von Ferstel. Obhájci Bergerova a Schönova realizovaného ná­vrhu naopak argumentovali tím, že vítězný návrh překračoval nák­lady o 14 procent a koneckonců radnice v Ptuji naopak silně při­pomíná radnice v Drážďanech a v Rhendtu (město u Dusseldordfu). 17. ledna 1909 byl proveden první výkop.

Vedením stavby byl pověřen šumperský stavitel Hugo Nader, na realizaci stavby se podílelo dalších 21 firem převážně ze Šumperka a Vídně - mj. umělecké kamenické práce Roman Kubesch z Vídně, štukatérské ví­deňská firma Osuski a Finda a výzdobu fasády rovněž vídeňská firma Terranovaverwertung. Práce byly ukončeny až v roce 1911 a 9. září budova slavnostně otevřena. Podle znalce šumperské archi­tektury dr. Zatloukala tato "Hřmotná, naddimenzovaná amorfní masa, připomínající v některých partiích spíše činžák, byla ztvárněná v tzv. saské neorenesanci, aktualizované secesionizu­jícími detaily". Neomluvitelného faux pas se autoři dopustili v případě šumpers­kého znaku na okenních vitrážích na schodišti. Nepochybně pod vlivem čerstvě vydané publikace heraldika Ströhla o znacích rakousko-uherských měst (vyšla v roce 1904) nechali zhotovit šumperský znak, který má zcela nesprávné barvy. Modré skály dostaly podobu tří zelených pahorků a bílé věže barvu žlutou, takže písmena f, znamenající iniciálu císaře Ferdinanda I., jež mají být žlutá (nebo zlatá), jsou na tomto znaku černá. naj­deme i další nepřesnosti (mj. malý štítek nad bránou tvarem ne­souhlasí s celkovým štítem, což je nepřijatelné), ty však již tak podstatné nejsou. Podtrženo sečteno: v radnici, která je z hlediska svéprávnosti Šumperka nejreprezentativnější budovou města, najdeme snad nejvíce zkomolený městský znak s jakým se lze za celou historii jeho používání setkat.

Vedle radnice si můžeme prohlédnout morový sloup postavený na památku obětem velké morové rány, která řádila v našich zemích v roce 1714. Sloup byl zhotoven v dílně sochaře Kurmesa v roce 1719. Můžeme shlédnout i několik fasád empírových domů s bohatou štukovou výzdobou z 18.-19. století.

https://www.sumperk.cz/dr-cs/488-mestska-radnice-v-sumperku.html