Plzeňská brána, Beroun

Muzeum Českého krasu - Plzeňská brána, Beroun
Plzeňská brána byla nedílnou součástí městského opevnění, vybudovaného  na přelomu 13. a 14. století. Výška hlavní hradební zdi se pohybovala v rozmezí 6 až 9 metrů a v nepravidelných intervalech ji doplňovalo 37 hranolových bašt, z nichž do dnešní doby zůstalo celkem 20 v různém stupni zachovalosti. Hlavní hradba byla navíc obklopena parkánovou zdí a hradebním příkopem, zajišťujícím větší obranyschopnost města. Bašty i parkány se od počátku 16. století pronajímaly podle zákupního práva městským rodinám. Vstup do města zajišťovaly dvě věžovité brány, na východní straně Dolní neboli Pražská a na západní straně Horní neboli Plzeňská a dvě fortny umožňující vstup pro pěší ze severu a jihu.

Samotná Plzeňská brána byla do roku 1842 bodem, kterým procházel komunikační ruch z Plzně do Prahy a královské clo se zde vybíralo až do roku 1752. Původně byla Plzeňská brána celá gotická s vysokou dlátkovou střechou, podobně jako Pražská (Dolní) brána, která si však svůj gotický vzhled zachovala dodnes.

Po požáru v roce 1735 byla brána zbarokizována. Od této doby se také výrazně mění vzhled východního průčelí brány. Obraz Smrtonoše s kosou a latinský chronogram 1736, nahrazuje později sienové sgrafito a na konci 19. století mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí nit času od malíře V. Preise, který stejně jako český nápis „Všeho do času, Pán Bůh navěky“ můžeme na průčelí brány najít dodnes.

Stálé expozice
V prvním patře Plzeňské brány, ve valeně sklenuté prostoře bývalé zbrojnice, se nachází stálá expozice věnovaná nejen samotné historii a architektuře tohoto památkového objektu, ale zároveň i celému systému opevnění města Berouna. Vedle kopií plánů Plzeňské brány, dobových kreseb s námětem Berouna a obrázkové rekonstrukce středověké podoby berounských hradeb jsou zde i architektonické fragmenty z dominikánského kláštera, vypáleného husity roku 1421.

Pro novou expozici věnovanou Berounu jako svébytnému právnímu institutu a jeho privilegiím posloužila zrekonstruovaná prostora v horním patře brány, původní byt berounských hlásných a pověžných. V expozici je vystaveno šest barevných fotokopií z celkem dvanácti berounských královských privilegií, které se do dnešní doby dochovaly. Všechny originální listiny, z nichž byly pořízeny, jsou uloženy ve fondech Státního okresního archivu v Berouně a tvoří historicky velmi cenný soubor, jež není veřejnosti běžně dostupný.

Kromě nejstarší dochované listiny z roku 1404, v níž král Václav IV. potvrzuje založení špitálu pro choré a zchudlé berounské měšťany je představeno pět dalších, historicky nejhodnotnějších a vizuálně nejatraktivnějších královských listin z různých časových období (od 15. do 19. století).

Celá expozice byla doplněna o kopie soupisů berounských obyvatel z několika časových horizontů existence tohoto královského města. Jsou to soupis obyvatel města Berouna z roku 1652 a z roku 1784, soupis držitelů domů a chalup v Berouně z roku 1749 a seznam všech profesí v Berouně z roku 1824. Právě zde je patrné, že to byli především konkrétní lidé, kteří tvořili historii města, a přesto, že se o jejich životě dovídáme pouze prostřednictvím strohých úředních údajů, jsou to velmi cenné informace pro dokreslení obrazu tehdejší doby.

Z ochozu brány je možnost prohlédnout si město a okolí.

Otevřeno
květen a říjen
st a so 9.00 – 13.00

červen a září
st 9.00 – 13.00 (ostatní dny po domluvě)
so 9.00 – 12.00, 12.45 – 17.00

červenec a srpen
st 9 – 13.00
so 9 – 12.00, 12.45 – 17.00
ne, svátky 10 – 12.00, 12.45 – 17.00

Vstupné
http://muzeum-beroun.cz/info/#brana

Kontakt
Muzeum Českého krasu – příspěvková organizace
Husovo náměstí, 266 01  Beroun

tel. 311 624 101
e-mail: podatelna@muzeum-beroun.cz

http://muzeum-beroun.cz/