Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jihlava

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jihlava
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Jihlava-Matky Boží[1] a jakožto část funkčního celku minoritského kláštera kulturní památka[2] v Jihlavě. Byl zbudován v polovině 13. století řádem minoritů, jehož jihlavský konvent jej dosud spravuje, v přechodném, románsko-gotickém stylu, v 30. letech 18. století byl barokizován.[3]

Popis
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je svým průčelím v ulici Matky Boží začleněný do městské zástavby, k východní straně přiléhá Minoritské náměstí. Stojí v blízkosti brány Matky Boží na západě hrazeného jádra města Jihlavy.

Kostel je majetkem Provincie Řádu minoritů v ČR; v kostele se denně slouží mše svaté.

Kostel není orientovaný, jeho protáhlé kněžiště směřuje k jihu. Má tři lodi, od nichž je kněžiště odděleno příčnou lodí. V západní straně příčné lodi je zřízena kaple Božského Srdce Ježíšova (původně kaple Nanebevzetí Panny Marie a svaté Anny). Nad křížením příčné lodi s lodí hlavní se vypíná cihlová osmiboká zvonice. Se západní lodí je v severní části spojena kaple Panny Marie Pomocné (původně kaple svatého Václava). Průčelí kostela zdobí pětice soch umístěných ve výklencích: zcela nahoře socha Panny Marie, v prostřední dvojici svatý Bonaventura a svatý Ludvík z Toulouse, ve spodní dvojici svatý František z Assisi a svatý Antonín z Padovy.[3][4]

Z výzdoby interiéru kostela lze uvést zejm. nástěnný obraz Přepadení Jihlavy v r. 1402, snad nejstarší veduta znázorňující město Jihlavu, a dále trojici soch světic Barbory, Markéty a Kateřiny.[4] V kapli Božského Srdce Ježíšova bývá od adventu do hromnic vystaven veliký betlém.

Historie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl spolu s klášterem v počátcích města Jihlavy, snad kolem poloviny 13. století. Ze 13. století pochází většina obvodových zdí i klenby lodí i kněžiště. Rozšířen byl kostel v 80. letech 14. století o dvě kaple při západní lodi a nad křížením o osmibokou zvonici. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště, uzavřeno pětibokým závěrem a na jeho východní straně přistavěna kaple svatého Wolfganga. Barokní přestavby se kostel dočkal ve 30. letech 18. století. Bylo zbudováno průčelí s dvěma dvojicemi pilastrů a výklenky pro sochy a vstupní předsíň. Nad předsíní pak v roce 1756 kruchta.[3][4]

Hřbitov při kostele byl zrušen ve druhé polovině 16. století. S výstavbou přilehlých měšťanských domů kostel pozbyl své původní dominantní postavení. Podobné důsledky mělo i zvýšení okolního terénu kostela o 100–120 cm.[4]

Za josefínských reforem byla při kostele Matky Boží zřízena roku 1784 farnost se světským farářem, jemuž byli minorité kaplany; správu farnosti převzali minorité roku 1800.[3] Klášterní komplex byl Provincii Řádu minoritů v ČR vrácen jako historický majetek roku 1998.[5]

V klášterní zahradě jsou umístěny zbylé čtyři plastiky ze zaniklé Křížové cesty.

Přispěvatelé Wikipedie, „Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava),“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Jihlava)&oldid=15304478 (získáno 27. 03. 2018).

Autor: Nostrifikator, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9794794