Kostel svatého Jakuba Staršího, Jihlava

Kostel svatého Jakuba Staršího, Jihlava
Kostel svatého Jakuba Staršího v Jihlavě je trojlodní halový chrám s dlouhým presbytářem a dvěma vysokými věžemi v průčelí, zasvěcený patronu horníků sv. Jakubovi. Stavba kostela byla zahájena před polovinou 13. století. Počátkem 14. století byla postavena severní věž, která slouží dnes jako věž vyhlídková – její výška je 63 m. Dnešní podoba kostela je výsledkem puristické obnovy z konce 19. století. Jeho dvě věže jsou zdaleka viditelnou dominantou města.

Historická data a průběh výstavby
Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven před polovinou 13. století v době vzniku samotného královského horního města Jihlavy v duchu pozdně románské baziliky. Původní pozdně románskou baziliku ještě před dokončením zničil požár a již kolem roku 1250 byla stržena a nahrazena gotickým objektem.

Kostel byl zasvěcen patronu horníků sv. Jakubovi v květnu roku 1257 olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku, kterým byl povýšen na farní. Ze staré Jihlavy sem byla přenesena fara náležející želivskému klášteru. Do té doby tu bývala fara u kostelíka sv. Jana Křtitele. První farářem se stal Štěpán, významná postava nejranějších dějin města. Počátkem 14. století byla postavena severní věž vysoká 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková a odkud se otvírá pohled na město i okolí.

Při přestavbě v letech 1373–1379 byla dokončena stavba trojlodí jeho zaklenutím křížovou klenbou, když sem byly vsazeny čtyři osmiboké sloupy. Zároveň vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela a patro sakristie.

Ve 30. letech 15. století dostal kostel jižní věž - zvonovou.

Roku 1523 postihl Jihlavu jeden z největších požárů v dějinách města. Tehdy vyhořel i kostel sv. Jakuba včetně obou věží. V roce 1545 byly kvůli špatnému stavebnímu stavu sneseny a opět vystavěny obě věže, které byly završeny renesančními báněmi. Zakrátko však musela být jižní věž o celých 9 metrů snížena, neboť se vlivem příliš nestabilního podloží začala vyklánět od své osy.

V roce 1563 byl do věže zavěšen zvon, tradičně nazývaný „Zuzana“. Je druhým největším zvonem na Moravě (hned po Olomouci) - je vysoký 1,82 m a váží 7 086 kg.

V roce 1702 byla přistavěna na severní straně kostela kaple Bolestné Panny Marie, oddělená od vlastního chrámu barokní mříží. Kostel byl vždy pokladnicí uměleckých předmětů.

Na sklonku 19. století proběhla generální oprava kostela v puristickém duchu, v jejímž průběhu střecha dostala novou krytinu z glazovaných bobrovek z Poštorné.

V roce 1922 provedla firma August Wolfsholz z Berlína náročné statické zajištění severní věže.

Roku 1987 byl upraven interiér chrámu, když byla odstraněna nevhodná secesní výzdoba trojlodí.

28. dubna 2008 byl kostel sv. Jakuba Většího prohlášen za národní kulturní památku.

Architektura
Vzhled exteriéru kostela
Jedná se o gotický kostel se sálovým trojlodím, s dlouhým polygonálně ukončeným presbytářem a se dvěma hranolovými věžemi v západním průčelí s ústupkovým portálem. K jižní zdi presbytáře přiléhá sakristie s depozitářem v patře, k severní zdi severní lodi osmiboká barokní kaple Bolestné Panny Marie, po jejíchž bocích stojí při severní lodi čtyřboká pozdně gotická kaple a čtyřboká bývalá předsíň.

Obvodové zdi jsou podepřeny pilíři různé výšky a šířky, většinou jednou odstupňovanými. Okna jsou vysoká, štíhlá, lomená, rozdělená svislým prutem, s jednoduchými nebo propracovanými kružbami. Štěrbinová okna se nacházejí ve schodišťových válcích, ve věžích a nad sakristií. V nejvyšším patře severní věže okna nahradily hodiny. Patro je zakončeno roubenou nástavbou s ochozem, kde býval byt věžníka.

Kostel je z lomového kamene, bez omítky.

Zdi kostela jsou zvnějšku osazeny náhrobníky ze hřbitova, který původně kostel obklopoval, při východní straně stojí barokní socha Jana Nepomuckého.

Vzhled interiéru kostela
Do kostela se vstupuje ústupkovým portálem. V koutech portálu jsou sloupky se spojenými talířovými patkami a hladkými kalichovými hlavicemi s prstencem, nesoucími odstupňovanou oblamovanou římsu, na kterou dosedá lomená archivolta, tvořená oblouny, výžlabky a pruty profilu s hladkým tympanonem. Další tři portály, jednodušší s půlkruhovou archivoltou, jsou v sakristii, severní zdi severní lodi (hlavice s reliéfními listy a plody vinné révy) a jižní zdi jižní lodi.

V jižní zdi kněžiště je lomený portál s kamenným ostěním, vedoucí do sakristie, zaklenuté dvěma poli křížové žebrové klenby s kruhovými hladkými svorníky a jehlancovými konzolami v koutech. V severní zdi sakristie je pozdně gotický trezor s kovanými plášťovými dvířky a kamenným ostěním. Depozitář v patře sakristie je zaklenut dvěma poli křížové žebrové klenby s kruhovými svorníky, zdobenými mělkou rozetou.

Presbytář a trojlodí
Presbytář je zaklenut dvěma poli křížové žebrové klenby a paprsčitým závěrem. Žebra s vyžlabeným klínem se setkávají v hladkých kruhových svornících, dosedají na krycí desky kalichových hlavic na jednoduchých i svazkových příporách. Stěny presbytáře zdobí malby s výjevy ze života sv. Bernarda (1898) od Karla Brachtela a Karla Jobsta. Presbytář spojuje s hlavní lodí lomený triumfální oblouk.

Sálové trojlodí kostela je zaklenuto žebrovými klenbami na polygonálních pilířích, v hlavní lodi s římsou, v severní a jižní lodi s jehlancovými konzolami. Žebra s vyžlabeným klínem se sbíhají v kruhových svornících.

Výzdoba
Hlavní oltář kostela z roku 1777 je vyzdoben sochami Václava Kovandy a monumentálním obrazem Stětí sv. Jakuba od Johanna Nepomuka Steinera z r. 1763. U vítězného oblouku stojí protějškové retabulové oltáře z poloviny 18. století se sochařskou výzdobou od Václava Kovandy.

Oltář sv. Jana Nepomuckého (retabul) zdobí obraz světce od Václava Jindřicha Noska, v retabulu protějšího oltáře je obraz Obláčku sv. Norberta od Michaela Václava Halbaxe. Oba obrazy jsou z období kolem roku 1705. Barokní kazatelna s kamennou pozdně gotickou podnoží a s gotickým točitým schodištěm je bohatě barokně zdobená (andílci, na vrcholu stříšky socha sv. Norberta).

Zlacenou pozdně renesanční křtitelnici kalichovitého tvaru vyrobil norimberský zlatník Hans Hirtz r. 1599. Křtitelnice je vyrobena z měděného tepaného plechu na železné konstrukci a je zdobena litými bronzovými prstenci a hermovkami, tepanými a litými reliéfy a obrazy.

V kostele jsou dvoje barokní varhany od Václava Potůčka: velké na hudební kruchtě jsou z roku 1740, jejich skříň zdobí velké a malé figury andělů, hrajících na hudební nástroje, a kartuš se znakem Kristýny Marie Josefy Goskové.)

V interiéru kostela jsou umístěny gotické sochy – Přemyslovský krucifix (původní z doby kolem roku 1330, novodobá replika zhotovena 2011) a socha sv. Kateřiny Alexandrijské z období tzv. krásného slohu (kolem r. 1400), kamenné sousoší Olivetské hory (80. léta 17. stol.), dřevěná postava sv. Jakuba Většího (konec 15. stol.) a trůnící Bůh Otec z výjevu korunování Panny Marie (počátek 16. stol.).

Do obvodových zdí kostela je vsazeno několik náhrobních kamenů, pocházejících ze zrušeného hřbitova.

Kaple Bolestné Panny Marie
V roce 1702 byla přistavěna na severní straně kostela kaple Bolestné Panny Marie, oddělená od vlastního chrámu barokní bohatě kovaná mříž.

Klínová vyžlabená žebra se hladce protínají (v prostředním křížení je kruhový svorník s reliéfní pětilistou rozetou) a sbíhají do kuželových patek. Drobný kužel vybíhá také v protisměru od patky vzhůru do výžlabu. Kaple má dva portály s rozeklaným štítem a půlkruhová okna.

Kaple je zaklenuta lomenou kopulí s lunetami a zakončuje ji polygonální lucerna. Stěny člení pilastry s hlavicemi, nesoucími průběžné římsové kladí. Kaple má bohatou štukovou výzdobu (autorem je Giacomo Antonio Corbellini), kopuli zdobí malby Václava Jindřicha Noseckého.

Cvikly nad okny a vlys vyplňují ostře řezané akantové rozviliny, lastury a okřídlené hlavičky andílků, kopuli člení obrazové rámy rozvržené do dvou etáží. Rámy obklopují květinové a listové fetony.

Vstup do barokní kaple Bolestné Panny Marie je bohatě zdobeným portálem s pilastry s hermovkami, s andílky na bočních volutách segmentového oblouku a u středové kartuše s mariánským monogramem. Vchod je chráněn umně tepanou mříží. Nad dvoukřídlou branou je kartuš se znaky strahovského kláštera a jeho opata.

V kapli Bolestné Panny Marie je retabulový oltář z 30. let 18. století, ve středové nice s Pietou z 2. pol. 14. stol. Kaple je dále zdobena sochami svatých na konzolách a v nikách a autorsky odlišnou dvojicí horníků, snad z let 1741-49.

Přispěvatelé Wikipedie, „Kostel svatého Jakuba Staršího (Jihlava),“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_Star%C5%A1%C3%ADho_(Jihlava)&oldid=15532166 (získáno 22. 03. 2018).

Autor: Suchac.fa.da2 – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=33080102
Autor: NoJin – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=35385836